Sešlé palce

\"Ten,kdo skládá píseň, musí současně jakoby slyšet její vnitřní hudebnost,udáva jící skrytý rytmus veršům i slokám.\" N.V.Gogol

Ku soucitu cítím jak hrb kolí sluhy

Nenávistí plný odtáhne mě na rým

A já cíleně lížu mokré pruhy

Není to selanka, je to sud vin

 

Na nedaleké stoce přecházím sebe

nejspíš se kolébám v rytmu kolegy

srdeční lapsus stále duši zebe

nejlépe vzlétnout do souhvězdí vegy

 

Cožpak neumím se tvářít v potocích

cožpak neznám lepší pohledy

bavím se vždy při pivu a při tancích

ničím lidem jejich vzhledy

 

A kutálím se v divé rumělce

na opakující se kryptogramech

má tvář velkého umělce

se ztrácí v zaprášených matech

 

Jen kdybych objevil indiánský hrob

snad bych nenašel i svou subverzi

křičeje do světa, že jsem suprsnob

bych na sebe navalil kontroverzi

 

moc mi smrdí moc říkám to ad hoc moc mi smrdí moc říkám to ad hoc...

 

Brek teskno neutiší

pouze zaobaluje

Hek nikdo nezná netuší

co se v duši děje

---