Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEdison by měl radost ...
Autor
žale
Osoby:
TMA – SVĚTLO
MLADÍK
3 pánové
KLID
1. a zároveň poslední dějství
(V jedné prostě zařízené místnosti sedí TMA oblečená celá v černé ... tudíž ji diváci nevidí)
(Mladík, právě se vracející z "kultury", vchází do místnosti.)
TMA: "Nerozsvicej, nejsem tu sama!"
MLADÍK: "Je mi zima, musím!" (rozsvítí světlo)
(TMA si bleskurychle převlékla oblečení do bílé a je z ní SVĚTLO)
SVĚTLO: "Tak vidíš, odešli!"
MLADÍK: (natahuje ruce k žárovce, snaží se od ní ohřát) "Nezouvejte se, pojďte dál, stejně dlouho nepobydete!" (do místnosti vejdou 3 muži postaršího věku)
"Posaďte se ... na chvíli!" (jedinou volnou židli přendá do prostřed místnosti, sám se na ni posadí a jakžtakž ohřátou pravou rukou kyne na zem – jediné to zbylé místo k posazení)
(pánové se postupně posadí)
(zavládne všeobecné ticho .... po poměrně dlouhé chvíli...)
"Právě jste se minuli....říká....Tak snad, abyste zase šli."
(pánové se po sobě podívají a jeden po druhém beze slova vstanou a odejdou stejnými dveřmi jako před nějakou dobou vešli)
"Je mi vedro, nemůžeš zhasnout?"
SVĚTLO: "Chyběj ti víc než já?"
MLADÍK: "Jsou dva, tudíž jich je víc!"
SVĚTLO: "Stejně to zase zkazíš a já se budu moct brzo vrátít!"
MLADÍK: "Přišlo bys i tak..." (mladík zhasne, SVĚTLO se rychle převleče za TMU a do místnosti ještě přijde KLID, který tam byl i na začátku, ale přes T/tmu nebyl vidět)
(cestou někam, nejspíš do postele, se přerazí o onu jedinou židli)
"Krucinál, co je to tady...???" (rozsvítí)
(TMA se opět překotně převleče za SVĚTLO)
KLID: (koktá) "Tak snad, ... abych přišel někdy jindy, ...v nějakou vhodnější dobu......nashledanou." (odejde dveřmi)
(SVĚTLO sedí na židli a škodolibě se usmívá)
MLADÍK: (hopsá po pokoji s ukopnotou nohou a bolestí ve tváři) "Pro mě za mě si tu klidně zůstaň! Hlavně se tak přiblbe nesměj!" (za S/světla ulehá do postele)
(SVĚTLO si pozorně prohlédne MLADÍKA pohledem plným škodolibosti, zadostiučinění a radosti z právě proběhlých událostí.... a začne plést)
KONEC