Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Edison by měl radost ...

15. 12. 2005
3
0
567
Autor
žale

... aneb jakou hrůzu (synonymum – příšernost ne děs) je člověk schopen vymyslet během probdělé noci ...

Osoby:

TMA – SVĚTLO

MLADÍK

3 pánové

KLID

 

 

1. a zároveň poslední dějství

 

(V jedné prostě zařízené místnosti sedí TMA oblečená celá v černé ... tudíž ji diváci nevidí)

 

(Mladík, právě se vracející z "kultury", vchází do místnosti.)

 

TMA: "Nerozsvicej, nejsem tu sama!"

MLADÍK: "Je mi zima, musím!" (rozsvítí světlo)

 

(TMA si bleskurychle převlékla oblečení do bílé a je z ní SVĚTLO)

SVĚTLO: "Tak vidíš, odešli!"

MLADÍK: (natahuje ruce k žárovce, snaží se od ní ohřát)  "Nezouvejte se, pojďte dál, stejně dlouho nepobydete!" (do místnosti vejdou 3 muži postaršího věku)

"Posaďte se ... na chvíli!" (jedinou volnou židli přendá do prostřed místnosti, sám se na ni posadí a jakžtakž ohřátou pravou rukou kyne na zem – jediné to zbylé místo k posazení)

 

(pánové se postupně posadí)

 

(zavládne všeobecné ticho .... po poměrně dlouhé chvíli...)

"Právě jste se minuli....říká....Tak snad, abyste zase šli."

 

(pánové se po sobě podívají a jeden po druhém beze slova vstanou a odejdou stejnými dveřmi jako před nějakou dobou vešli)

 

"Je mi vedro, nemůžeš zhasnout?"

SVĚTLO: "Chyběj ti víc než já?"

MLADÍK: "Jsou dva, tudíž jich je víc!"

SVĚTLO: "Stejně to zase zkazíš a já se budu moct brzo vrátít!"

MLADÍK: "Přišlo bys i tak..." (mladík zhasne, SVĚTLO se rychle převleče za TMU a do místnosti ještě přijde KLID, který tam byl i na začátku, ale přes T/tmu nebyl vidět)

 

(cestou někam, nejspíš do postele, se přerazí o onu jedinou židli)

"Krucinál, co je to tady...???" (rozsvítí)

 

(TMA se opět překotně převleče za SVĚTLO)

KLID: (koktá) "Tak snad, ... abych přišel někdy jindy, ...v nějakou vhodnější dobu......nashledanou." (odejde dveřmi)

 

(SVĚTLO sedí na židli a škodolibě se usmívá)

 

MLADÍK: (hopsá po pokoji s ukopnotou nohou a bolestí ve tváři) "Pro mě za mě si tu klidně zůstaň! Hlavně se tak přiblbe nesměj!" (za S/světla ulehá do postele)  

 

(SVĚTLO si pozorně prohlédne MLADÍKA  pohledem plným škodolibosti, zadostiučinění  a radosti z právě proběhlých událostí.... a začne plést)

 

                                                           KONEC


žale
16. 12. 2005
Dát tip
dekuji vsem ja s tim sice spokojena nejsem, zapracovala noc a unava, ale kdyz se vam libi, tak proc ne :) jestli se to bude nekde hrat, tak jedine ... na prknech, co znamenaji svet :)

to je fajn nápad, tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru