Okvětní lístky

Když přemýšlím tak o svém životě, říkám si, kdy asi najdu Tě. Pak přemění se moje snění v překrásnou nůši plnou květin. Ty květy říkají svou vůní vše, jsou rozbouřené, jak moře. Já vysypu ta něžná kvítka na Tebe, abych se stala Tvojí vílou a změnila své srdce kamenné v líbeznou růži, bílou.

---