Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedalší ze snů 2
17. 12. 2005
0
0
311
Autor
kompostující_hovnocuc
ohnivého draka na mě vypustili neškodného ale tak děsivého a pak do cirku mě zvali ve venkovní malé aréně stříbrný lachtan s bizarním obsahem tlamičky stál na zadních ploutvích podivně se prohýbal kosmickému tanci se to podobalo nevěřila bych že je skutečný kdybych mu neviděla až do chřtánu na jeho mnohořadý chrup jehož řady končily snad až někde v útrobách někomu sklouzla noha obutá do žluté holínky do středu bazénu já šla dva kilometry dál po prosluněné zelené louce bez horizontu až došla jsem k dřevěnému nízkému hrazení chvíli jsem pozorovala šestnáctimetrová pravěká zvířata se zplstnatělou srstí podivovala se nesmyslnému uspořádání smyslových orgánů na jejich hlavách pak mě polekalo že četla mi myšlenky a pohrdavě mě okukovala běžela jsem tedy dál dalších pár kilometrů až k šapitó kde měla být drezůra poníků ale odlákala mě vůně obětního kouře jiným směrem k lesu narazila jsem na malé ohniště na kraji suchého lesa kolem kterého se občas objevil člověk domorodého vzhledu občas držel ovečku s černou kůží a bílou srstí nad tím ohněm hypnotizoval jí pak když byla zhypnotizovaná jí vykloubil přední nohy aby měla tvar ukřižovaného po sléze jí položil na znak do středu řeky nechal plout po proudu já nad ovečkou letěla hleděla do jejích strnulých očí četla z nich dostala jsem se do skladu vývarných potřeb kde na mě znovu vypustili draka schoulila jsem se v prostoru za zelenou pohovkou plakala jsem