Hledání polospánku

Když nenáviděný měsíc pluje

a zpívá s děsem ve formě zmaru

zapadne ex post do sluje

aniž by dosáhl adekvátního tvaru

A myšlenky se honí jako biřicové na rinku

není to pohádka o iluzích

každá chvíle má základ v teskném vínku

smějící se s vašnostou na penězích

Zkoprněle hledět na lučiny

myslet že vše je za náma

spočítáme si tak své viny

než odejdeme do neznáma

není to vítr v nadějné lůze

oloupaná zeď stojivší v prádelně

nymfomanská počest bledne dokavaď může

dokoná své dílo jak švec pole bez závěje

Uloupená kost v popelu něco říká

neslyšíš ji neboť nemáš zlost

nepravidelně se kamsi dívá

je zmrzlá tak akorát na kost

Proč mne táhnout do příběhu

co zbyde z těchto čiností

jak apoštol bohu dělat sluhu

zemřeš pak s radostí.