Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeposedná dvojčata 1 - U snídaně
Autor
Voga
Táta seděl pohodlně za stolem a nebylo z něj vidět ani kousíček, protože ho celého zakrývaly rozložené noviny.
„Tati, co píšou v novinách?“ zajímal se Honzík, který seděl hned vedle táty, klátil nohama a vypadal, že co nevidět ze židle spadne.
V novinách je psáno, že je zase ráno. A když ráno vybledne, je tu pravé poledne. Když je hodin moc, tak přichází noc. |
Táta složil noviny a položil je za sebe, na velký okenní parapet, protože na stole se objevily rohlíky, máslo, marmeláda, med a hrníčky plné voňavé kouřící kávy.
Máme pro vás dobrou zprávu. |
Maminka už vlévá kávu |
do barevných hrníčků. |
Už za malou chviličku, |
či za větší, buď jak buď, |
řekneme si - dobrou chuť! |
Maruška si přitáhla hrníček, na kterém byla namalovaná malá žabka rosnička, a Honzík si jako každé ráno zálibně prohlížel svůj hrníček, na kterém byly namalovány tři hříbky. Dva větší, jako táta s mámou, a jeden maličký, jako jejich neposedný syn.
Hříbečkové táta s mámou chtěli najít cestičku, a tak spolu s hříbkem synem chodí kolem hrníčku. |
Honzík otočil hrneček na druhou stranu, k oušku, a usoudil, že cestička začíná právě tady. „Podívejte, tady je cesta, tady můžete jít,“ zavolal na všechny hříbky a ukázal jim ouško. Kdoví, jestli ho hříbkové slyšeli. Zítra před snídaní se bude muset podívat, jestli už hříbkové cestičku našli.
Pak si ke stolu přisedla máma, všichni si popřáli dobrou chuť a s chutí se pustili do lákavé snídaně.