Hostínko - Vojkovická Záhada Blair Witch

Jednou jsme se takhle ve 2 ráno cestou z Hostína do Vojkovic nahrávaly na diktafon. Vznikla z toho tahle záhada, kterou jsem si přepsala do wordu 8-)

Erika:Momentálně jsme já, Monika a Aneta v lese.Našli jsme tři hovínka. V nich je zapíchnutý malý křížek. Vypadá to jako náhrobek.
Monika:Mám strach, bojím se, je to tu tmavý. Něco tady smrdí..
Aneta:Proboha, budu brečet.
Monika:Jak to, že jsou ty náhrobky jenom dva? Proboha, já ho mam na podrážce. Uuuuá.
Aneta:To je pro ostatní civilizaci. Aáááá
Erika:Pane bože, to je puch. Je to jako kdyby tady něco umřelo.
Aneta:Letní vánek (prrrd)
Erika:Pane bože Moniko, slyšíš to?
Monika.Ano, slyšim.
Mńááááu, mňááuu, mňááááu.
Monika:To je mňoukání koček…z dálky. Proboha, holky, co dělaj kočky v lese?
Aneta:Už svítá.
Erika:Slyšíte to?
Monika:Škrábou nám na stan. (škrábání koček)
Erika:Jsou všude kolem nás.
Monika:Proboha!
Erika:Á bože, Moniko, já se bojim.
Monika:Já se bojim, máte někdo pastičky?
Erika:Já tady dneska nechci umřít.
Monika:Já taky ne..Máte někdo kapesník.?
Aneta:Ó bože
Monika:Aneto, neutíkej!
Aneta:Né, bože.
Monika:Aneto, neutíkej!
Erika:Aneto, ztratíš se.Zůstaň s náma.. Aneto.
Aneta:Aáááá.
Erika:Já už nic neslyšim.
Monika:Já taky ne. Zaplať pánbůh. Aneta je asi vyhnala..nebo si.. Kde je vůbec Aneta? Aneto?
Erika:Nevim, Aneto
Monika:Anetóó
Erika:Anetóó!
Monika:Aní.
Erika:Áánétóó!
Monika:Skuunkyy!
Erika:Já mam vo ní strach.
Monika:Já taky, vždyť je to můj zmrd, proboha.
Erika:Panebože, co budeme dělat?
Monika.To, já nevim, já se bojim.
Erika:Já taky.
Monika:Už jsme jenom dvě.
Erika:A musíme zůstat pohromadě.
Monika:Nikdy se nerozdělíme.
Erika:Ne, nikdy.
Monika.V životě ne.
Erika:Co kdybysme šli hledat?
Monika:Pudeme jí-máš baterku?
Erika:Mam.
Monika:Jdeme jí hledat.
Monika:Musíme rozepnout stan, abysme jí mohly jít najít, jinak se ze stanu nikdy nedostanem.(zip)
Erika:Moniko, zastav se.
Monika.Já,já slyšim, kroky. Co je to?
Erika:Já taky.
Monika:To nejsi ty?
Erika:Nejsem.
Monika.Kdo to proboha je?
Erika:Pane bože, Moniko, blíží se to.
Monika: Utíkáme. Áááá (dvojhlas)
Ááááááááááááááá
Erika: Je to za náma!
Monika.Já to cejtim, dejchá mi to na záda.
Erika:Moniko, Moniko!
Monika:Já z toho mam strach, mami!
Erika:Ó bože Moniko, Moniko!
Erika:Moniko, kde jsi?
Monika:Erí, já tě nevidim, kde jsi?
Erika.Moniko!
Monika:Erí!
Erika:Moniko!
Monika.Pomóc, kde jsi Erí?! Pomóc, Ééééérííííí

Aneta:Ó bože, kde jsou holky? Našla jsem ten diktafon. Bože, kde jsou?! Eriko! Moniko! Jsem ztracena, umřu sama, v lese, áh.
Aneta:Asi umírám. Kdyby někdo našel tento diktafon, všechny jsem vás měla ráda, pozdravuju vás. Ó bože.
Aneta:Právě jsem našla barák, je opuštěný, asi se tam půjdu podívat.
Aneta: Och, bože, jsou tu tlapky, kočičí tlapky!
Aneta: Jdu nahoru. Něco slyšim. Moniko, jseš to ty?!!!
Mňáu
Aneta: Áaáh…

---