Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sestoka.
11. 02. 2001
1
0
1639
Autor
slavek
pavoučí ruce zas na sobě mám
v útěcích útěchu marně hledám
poprosím o sílu a o pomoc,
samoty bojím se strašlivě moc.
Samoty bez těla beze studu,
zmateně proplouvat vstříc osudu
zmateně popíjet červených vín.
na duši posekat prorostlý splýn.
Láska jen pro bolest zrozena jest,
ten koho miluješ nastaví pěst,
snažíš se lásku dát, snažíš se žít,
snažíš se marně zas s osudem být.
Romantika odumřela, mrtev je král,
píseň skoro ukončena, co bude dál?
zbývá už poslední kraťounká sloka
ze které vyplývá: Život je stoka.
NEéééééééééééééée. Smradu je sice všude kolem hromada, ale vždy se najde kvítek, ke kterýmu přivoním. Život vážně není stoka.
pocity: zlost, vztek, bezmoc, touha, láska,radost, naděje, odpuštění.... život není stoka