Hrad z písku

Zhasni už světlo
a lehni si ke mně,
já chci už vnímat tvé doteky jemné
a cítit, jak z tebe sálá tvé teplo.

Sfoukni už svíčku
a vzpomeň si na sny,
noc je dnes krásná a tvůj dech tak jasný,
dnes budem stavět hrad z písku.

Stydlivá kněžka,
co střeží si komnatu,
nemáš to snadné, dnes dostat mě z pod šatů,
ta chvíle je krásná a přece tak těžká...

Nechej už řečí,
radši mě chytni
za ruku, pomalu, očima svlíkni,
a naše touha už bude jen větší.