Dobrou...

Pětačtyřicetiletá Dana Novotná se už popáté za krátkou dobu podívala na hodiny. Byla

velmi znepokojená. Neklidně přecházela po místnosti a občas vyhlédla z okna. Konečně

uslyšela klíč v zámku. Zároveň s úlevou přišel vztek. Sedla si ke stolu a do ruky popadla

rohlík.Dveře se opatrně otevřely.

Dana se pozorně zadívala na svou dceru.
"Ahoj" vystěkla.
"Co tady děláš?"
"Snad je slušnost pozdravit, ne? Jak je možný, že jdeš takhle pozdě?"
"A cože ty jsi tu tak brzo?" "
"Jsem se vzbudila. Neodpovídej na otázku otázkou. Tak-kdes byla celou noc?"
"Vždyť jsem ti povídala, že jdu s Radkou kalit"
"Kalit?"
"Oslavovat, David měl narozky"
"Kterej David?"
"To je jedno, neznáš ho"
"Vůbec to není jedno! Moje 16tiletá dcera se nebude tahat s nějákejma pochybnejma

existencema! Já tu ostudu nepřežiju, zejtra toho bude plnej barák!"
"Ježiši...nepřeháněj!"
"Tak ty budeš ještě držkatá? Dávám ti všecko, dovolím ti jít večer ven a ty se mi takhle

odvděčíš? Proč aspoň nezavolala?"
"Nemám kredit"
"Nelži mi do očí! Jindy si tu voláš celej den. Pokud vím, dohoda byla, že přijdeš do půlnoci"
"Jenže DJ pořád opakoval, že noc teprve začí...."
Matce naběhly tváře rozčilením.
"Ty drzá...já si tě už srovnám! Na vlastní matku drzá nebudeš!!!! Takhle si mluv se

svejma kamarádkama a ne s rodičem!!!!"

Do místnosti vešel rozespalý Novotný.
"Co je to tady za kravál! Nenecháte člověka ani vyspat!"
Dana se obrátila ke svému manželovi.
"Víš kdy přišla? Teď!"
"Hm, co má být? Kvůli tomu mě nemusíte budit!"
"Tak tobě je jedno, že tvá dcera je celou noc bůhvíkde? Jaká studa to bude? Co mi řekne

Procházková?"
"Kdybys neječela, nevzbudíš půl baráku"
V tu chvíli se unavený otec obrátil s trpitelskym výrazem k dceři
"Tak kdes byla?"
"Na oslavě, táto"
"Jo, vzpomínám si. Pilas? Co cigarety?"
"Ne, přece víte, že se mi to hnusí"
"Ok, jdu ještě do postele. Dobrou"
Dana koukala z dcery na manžela, zalapala po dechu a zmohla se jen na
"Dobrou noc"