Millhaven I.

Millhaven vznikl na počátku dvacátých let jako osada pro společensky nepřijatelné osoby, které chtěla mít vláda pod dozorem a kteří byli do nápravných ústavů moc nebezpeční.

?Musíte jim dát pocit svobody?, rozčiloval se tehdy renomovaný americký psychiatr sloužící díky několika obálkám plných dolarů pod přímou správou Bílého Domu. ?Musíte jim ukázat nový život, dám jim možnost být jako ostatní. Jen je posuneme dostatečně daleko od civilizace.? Rok nato vzniká Millhaven a jsou sem nenápadně, pod záminkou dobrého a levného bydlení v přírodě, přesunuty těžké psychopatologické případy. Vrazi zde sousedili s okultními fanatiky, násilníci se sexuálními maniaky. To vše pod ochranou Šerifa, agenta vyslaného americkou vládou, který měl dohlížet na chod kolony a v případě odmluvy měl právo použít v nočním stolku schovanou pětačtyřicítku.

             Dva roky fungovala osada bez problémů. Muži pracovali na farmách, aby bylo co jíst a ženy se věnovaly chovu dobytka. Občas někomu přeskočila žilka v mozku a rozběhl se s lopatou či jen tak, s holýma rukama, proti Šerifovi, ovšem stačilo pár zlověstných ran a všichni se rázem uklidnili, k čemuž dopomohl i fakt, že Šerif nechával hnít mrtvoly na spalujícím slunci, dokud je nesežrali červi či supi.

Po dvou letech našli šerifa mrtvého v jeho posteli, pokousaného od hada. Říká se, že si vynucoval sex od jedné bývalé prostitutky, do kolony odeslané po zavraždění několika zákazníků. Od té doby zůstal Millhaven zřejmě justiční chybou zákonem netknut. Nový Šerif nikdy nedorazil a krátce po smrti toho posledního článku relativně zdravého rozumu vzniká samovláda těch nejsilnějších.