Bratr do nepohody kap.3

Nepláči tak, aby mi tekly slzy po tváři. Pláči uvnitř...., ten pocit....ten pocit je k zešílení. Není to snad proto, že jsem zabil tolik lidí, ale kvůli sobě. Záchvat sebelítosti je ta nejhorší věc na světě. Dávat ŽIVOT lidem je těžká práce stejně, jako jej brát. Na svých ramenou nesu obrovské břímě SMRTI. Almus-odstřelovač

3.
„Paní Smithová, nechoďte tam.“zastavil ji u vchodu David.
„Co se děje?“zeptala se ho překvapeně a snažila se ho obejít, ale on ji tam prostě nechtěl pustit.
„Co si to dovoluješ?!“vyštěkla na něj, „Chci jen do své práce!!!“
„Tak když to chceš mermomocí vědět…“posmutněl, „Stala se tam vražda…“
„Vražda??? Na našem komisařství?!“udivila se Rebecka.
„Ano. Myslím, že by bylo lepší, kdybyste tam nechodila…“
„Kdo byl…“nedokončila to a vykřikla: „Jos!!!“
Okamžitě vběhla do komisařství. Bylo tam na ní nezvykle mnoho policistů. Brala schody po třech a chtěla zahnout do Joslininy kanceláře. Tam ji ale zatarasil cestu Mathew.
„Pusť mě tam!“řekla výhružně.
„Není to zrovna moc hezká podívaná…“
Rebecka do něj strčila a objevila se v její kanceláři. Zarazila se. Vyděsila. Po celé místnosti byla skoro zaschlá krev.
Sklopila hlavu. Její oči sjely po něčem, co ji doopravdy vyděsilo – Joslino tělo bez hlavy. Ta ležela o něco dál.
„O můj bože…“vydralo se z ní.
Přistoupil k ní Mathew: „Říkal jsem ti, že to není zrovna moc pěkná podívaná.“
„O můj bože.“zopakovala a sešla schody dolů. Dělalo se jí špatně. Zavrávorala.
Mathew ji podržel: „Jsi v pohodě?“
„Snad jen trochu vzduchu…“pronesla poněkud nepřítomně.
Mathew ji chytil za paži a vyvedl ven. Tam se Becky pořádně nadechla.
„Je to lepší?“zeptal se Mathew.
Becky nedokázala jinak odpovědět, než pouhým: „Hm.“
„Zajímavý je,“začal, „že ji budu pitvat. Svou kolegyni… No… Tak se alespoň dozvím, jak vypadala nahá…“
„MATHEW PŘESTAŇ!!!“zakřičela Rebecka, „Je to naprosto nevhodné!!! Zvedá se mi z tebe žaludek!!!“
Mathew změnil téma hovoru: „Dej si tady chvilku pauzu. Já to potřebné za tebe udělám. Nemusíš tam nahoru chodit, jestli nechceš.“
„To je dobrý. Půjdu tam a budu vyslýchat. Jen mi dej tak deset minut.“
„Jasně.“

Selene otevřela oči. Probudila se do krásného slunečného poledne. Zavřela oči a zavrtala se do peřiny. Všechny události, které se staly včera ji připadaly jako sen, který se jí v noci zdál. Ve vzduchu cítila dobrou náladu. To ji přinutilo se trochu usmát.
Povzdechla si. Začalo ji mrzet, že až vstane a půjde do kuchyně, nebude ji tam čekat mamka s teplou snídaní. Nejradši by v téhle posteli a náladě zůstala celý den. Jenže to zase nejde.
Zhluboka se nadechla a vydechla. Sedla si. Do této chvíle si myslela, že je doma, ale když uviděla Cedrikův pokoj, uvědomila si, že je u tety Emmy v bytě. Rozhlížela se kolem. Nebyl to sen. Je u tety.
Nenávidí tyhle dopady na krutou realitu. Ale i přesto se snažila si udržet dobrou náladu.
Rozhlédla se kolem sebe a potom se podíval na zem. Byla tam deka, polštář a nějaká přikrývka. To jí osvěžilo paměť. Střelba. Nemusela se už dneska probudit nebo ano, ale každopádně ne živá…
Cedrik spal pod ní na zemi…
Ukrutně jí zakručelo v břiše. To jí připomnělo, že má hlad a taky ten včerejší sendvič, který si nesnědla.
Položila nohy na zem. Prohrábla zacuchané vlasy a vstala. Šla přes malou chodbičku do obývacího pokoje s kuchyňským koutem.
Cedrik ležel na gauči, něco poslouchal a četl si. Jeho mamka byla v kuchyni a vařila něco dobrého k jídlu. Carol tam nikde nebyla.
„Dobré rá…“ chtěla je pozdravit, ale všimla si hodin, „…ehm… poledne.“
Cedrik si jí všiml jako první: „Nazdar! Už jsem myslel, že nevstaneš.“
Selene si pomyslela: To já včera taky…

Všichni se chovali, jakoby se nic nedělo. Panovala mezi nimi poměrně dobrá a optimistická nálada. Selene ji nechtěla kazit dotěrnými připomínkami či otázkami. Sedla si na gauč vedle Cedrika. Ten se na ni podíval a povzdechl si: „Škoda, že tu s námi nemůžeš zůstat.“
Selene se na něj nechápavě podívala. Potom na tetu. Ta svého syna propichovala očima. V tuto chvíli chtěla z Cedrika udělat cedníka…
„P-proč…“vypadlo užasle ze Sel.
Emma se kysele zatvářila a sedla si vedle ní. Nahodila laskavý výraz a lehce se usmála, aby odlehčila situaci. Chytila ji za ruce a začala jí vše vysvětlovat…

---