Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Déšť

13. 02. 2001

1172

Autor

nikdo

Boure se blizi slysim jak hromy biji dnes mi dest neublizi uz me kapky neubiji. Proc se nase prsty propletaji kdyz ho libas? Proc se nase tela dotekaji kdyz se na nej divas? S tebou sel jsem noci a nesmel se te dotknout. Budu nekdy moci na tvych prsou usnout? Ve vzpominkách tve doteky boli vim ze nemohu te mit nekdy snad budes moji ale jak mam do te doby zit? Jeste snad par bitev snesu i tech prohraných nez budu lezet mrtev a uz neuslysim tvuj smich. Po nasem prvnim polibeni hvezdy zarily a mesic dorustal ale nic prece tak krasne neni a tak jsem sam zustal. Uplnek jiz sleduji sam s lahvi vina a hlavou plnou myslenek jenz patrily nam a nakonec usinam obklopen tmou.

Carodej

19. 02. 2001

Dát tip

Poněkud neohrabané, rýmy buď primárně jednoduché - blíží/neublíží bijí/neubijí nebo poněkud nesourodé - plnou/tmou, bolí/moji. Některé jsou ovšem povedenější - políbení/krásné není, dorůstal/sám zůstal - nicméně hapruje počet slabik a rytmus básně. Obsahově klasická zamilovaná báseň. Ber to jako konstruktivní kritiku do další tvorby.

ruby