Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmění konjukturálna
03. 01. 2006
0
0
1348
Autor
IngmarBergman
Rychlá jízda nad mračnou interpunkcí
Rychlé hvozdy v posekaných liliích
Rychlá skoba pomatených archandělů
Rychlí volové v taneční řepě KRF
Rychlá slast panenských vdoviček
Rychlé pojmy zasykaných ptáků
jsou odneseny odneseni přineseny přineseni do paláce vůle
odcházejí k pozdravům filigriánských kožešin
nevíme co to je odpovědnost druhořadých kočkodanů
leč věříme v tupou stihlost naloženou v květináči
zaslechneme tvora zblblého křikem
kolik že havranů se rozhodlo emigrovat?
snad duševní cihla některé listy potrhá
nedokonalé je nedokonalé
proto mručíme a čučíme do svých útrob
aniž bychom věděli
jaké je to utrpení pro propršelé kočky a psy
ničehož si neuvědomujeme
jen rachejtle nasáklé plazmou k vystřelení
jsou dokonce světa iluminovány
my stůj co stůj brodíme se dlažebními kostkami
a naléháme se značnou břinkností v zubech
že nejsou to pravé diamanty z fašistických koridorů
pouze tupost v hrnečku vařícím svlečené logiky
nějaký prostě kdekdo protože jako
kolik těch slupek bude požehnáno?
kolik lokomotiv bude hledat svého strojvůdce?
kolik nesmyslných barviv se vysměje služebnímu moku
nezastavíme na rozbitém nádraží to už raději se utopíme
a vyspíme s karlovarskou lidumilkou
fáze lehkého pinožení tě zebe
rozlobíš se nad useknutou dvouručnicí
a sebereš střípky své zahloubané odvahy
vnikneš do reálu
přitom se budeš tvářit jako kdyby se cosi stalo se zubem
olejové barvy přemalují nebe
olejové barvy nejsou talentem
olejové barvy to je především normál
deníček slámy v pravdivém lese voní
něco ztichne něco zemře něco se pohnojí
nic se nezatoulá do kedlubnového salátu
pouze Schopenhauer se svým větrem hází pampelišky
a svědí ho levá ruka-jako kdyby nechtěl jít na rozloučenou.
Rychlé hvozdy v posekaných liliích
Rychlá skoba pomatených archandělů
Rychlí volové v taneční řepě KRF
Rychlá slast panenských vdoviček
Rychlé pojmy zasykaných ptáků
jsou odneseny odneseni přineseny přineseni do paláce vůle
odcházejí k pozdravům filigriánských kožešin
nevíme co to je odpovědnost druhořadých kočkodanů
leč věříme v tupou stihlost naloženou v květináči
zaslechneme tvora zblblého křikem
kolik že havranů se rozhodlo emigrovat?
snad duševní cihla některé listy potrhá
nedokonalé je nedokonalé
proto mručíme a čučíme do svých útrob
aniž bychom věděli
jaké je to utrpení pro propršelé kočky a psy
ničehož si neuvědomujeme
jen rachejtle nasáklé plazmou k vystřelení
jsou dokonce světa iluminovány
my stůj co stůj brodíme se dlažebními kostkami
a naléháme se značnou břinkností v zubech
že nejsou to pravé diamanty z fašistických koridorů
pouze tupost v hrnečku vařícím svlečené logiky
nějaký prostě kdekdo protože jako
kolik těch slupek bude požehnáno?
kolik lokomotiv bude hledat svého strojvůdce?
kolik nesmyslných barviv se vysměje služebnímu moku
nezastavíme na rozbitém nádraží to už raději se utopíme
a vyspíme s karlovarskou lidumilkou
fáze lehkého pinožení tě zebe
rozlobíš se nad useknutou dvouručnicí
a sebereš střípky své zahloubané odvahy
vnikneš do reálu
přitom se budeš tvářit jako kdyby se cosi stalo se zubem
olejové barvy přemalují nebe
olejové barvy nejsou talentem
olejové barvy to je především normál
deníček slámy v pravdivém lese voní
něco ztichne něco zemře něco se pohnojí
nic se nezatoulá do kedlubnového salátu
pouze Schopenhauer se svým větrem hází pampelišky
a svědí ho levá ruka-jako kdyby nechtěl jít na rozloučenou.