Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Švarc systém

09. 01. 2006

2607

Autor

SilverArrow

Tak dnes jsem si pro vás přátelé nachystal opravdovou chuťofku. Jde prozatim o mé životní a nejrozsáhlejší dílo, které jsem kdy ukomponoval. Takže se pohodlně usaďte, vemte si dvoulitrofku koly a večer máte na dvě hodinky o zábafu postaráno. Ne nedělám si izule. Jen by mě zajímalo a to myslím vážně, když budete vod tý dobroty a napíšete až kam jste dočetli. S pozdravem a přáním kvalitní a hodnotné- vědecko-populární četby váš ZilvarŠíp z chudobince :-)

1. 猦od.. - 5 -

2. Fenom幯 ?varc syst幦u?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen">. - 9 -

3. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u.. - 10 -

3.1. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u v z嫜onì è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti - 10 -

3.2. Pr嫛n?rava v z嫜onì è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti - 11 -

3.3. Vlad z嫜ladn獳h pojmù.. - 14 -

4. N嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u.. - 18 -

5. arc syst幦 v EU a vybranh evropskh st嫢ech.. - 21 -

5.1. EU.. - 21 -

5.2. Nìmecko.. - 21 -

5.3. Slovensko.. - 22 -

5.4. Francie. - 22 -

6. Pø璭lad z praxe. - 23 -

6.1. Vah z kontroln璫o zjiìn?F? - 23 -

6.2. Odvol嫕?k Finanèn璥u øeditelstv?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen"> - 24 -

6.3. Shrnut?skutkov嶭o stavu.. - 26 -

6.4. Z rozhodnut?o odvol嫕? - 27 -

6.5. Zlomov?rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu.. - 28 -

6.6. Zhodnocen?a doporuèen?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen"> - 30 -

7. Testov嫕?ekonomick?vodnosti pro rùzn?subjekty (zamìstnanec, zamìstnavatel, st嫢) - 31 -

8. Motivace k pr塶i OSVÈ a zamìstnance dopravn?firmy v roli øidièe. - 34 -

9. Outsourcing.. - 36 -

9.1. Outsourcing v praxi - 37 -

9.2. Klady a z嫚ory outsourcingu.. - 38 -

9.3. Rozsah outsourcingu, hospod嫫nost.. - 38 -

9.4. Rizika outsourcingu.. - 40 -

9.5. Perspektivy outsourcingu.. - 41 -

10. Z嫛ìr, shrnut? budoucnost.. - 43 -

11. Seznam literatury.. - 46 -

1. 猦od

Ve sv?diplomov?pr塶i bych se chtìl zamìøit na vymezen?a øen?probl幦ù, kter?se vyskytuj?v souvislosti se z嫜azem arc syst幦u a maj?podstatn?vliv na podnik嫕?zejm幯a malh podnikatelù. Mùj pohled na ohu pr嫛n璫o prostøed?resp. pr嫛n獳h pøedpisù reguluj獳獳h podnikatelsk?prostøed?tedy nebude komplexn?a vobsahuj獳?(jak by n嫙ev m?diplomov?pr塶e mohl napov獮at), to by ostatnì ani nebylo v tomto omezen幦 rozsahu mo? ale vybral jsem si pr嫛ì z嫳adn?ustanoven?z嫜ona o zamìstnanosti a nìkterh dalch souvisej獳獳h pr嫛n獳h pøedpisù taj獳獳h se ravy z嫜azu arc syst幦u v pr嫛n璥 ø墂u ÈR.

O tom,  tato problematika nen?nìjakou margin嫮n?ot嫙kou a net?se jen nìkolika ojedinìlh pø甑adù svìdè?statistiky. Roènì je st璫嫕o nìkolik stovek firem pro poruv嫕?z嫜azu arc syst幦u. To jsou vk jen odhalen?pø甑ady. Ze statistiky lze pøedpokl墂at,  a?jedna tøetina samostatnì podnikaj獳獳h osob bez zamìstnancù funguje t幦ìø nebo zcela ve arc syst幦u. V podm璯k塶h ÈR to znamen?zhruba 150 tis獳 lid? pøièem?poèet osob samostatnì podnikaj獳獳h se rok od roku zvyje a v souèasnosti se bl??poètu 600 tis獳 osob. arc syst幦 vk nen?zdaleka jen probl幦em u m幯ì placenh povol嫕?jako jsou ukl瞵eèky, zedn獳i, prodavaèky atd., ale lze se s n璥 setkat i mezi ièkovi manary, vysoce specializovani odborn璭y a sportovciito vchni takto sjedn嫛aj?sv?kontrakty.

V t彋o pr塶i bych chtìl postihnout vchny z嫳adn?problematick?ot嫙ky tohoto fenom幯u, kter?radik嫮nì n嫙orovì rozdìluje a jitø?v?nì vch skupin zainteresovanh ekonomickh subjektù ji?od okamku sv嶭o vzniku v roce 1990. R墂 bych pøedeslal,  m c璱em nen?napsat pø璱i?form嫮n? veøejnosti, podnikatelsk?i ostatn? nesrozumitelnou pr塶i slouc?k zalon?do knihovny. Naopak r墂 bych vytvoøil ?ivou? srozumitelnou, praktickou a informativn?studii slouc?vm, kteø?maj?z奫em se bl?e s problematikou arc syst幦u sezn嫥it.

Svou pr塶i jsem rozvrhl do 10 kapitol:

Ø Na odn?pas? navazuje 2. kapitola, kter?se v kr嫢kosti vìnuje vzniku a podstatì arc syst幦u a osobì Miroslava arce.

Ø 3. kapitola postihuje voj pr嫛n?ravy z嫜azu arc syst幦u v pr嫛n璥 ø墂u ÈR, jsou zde zachyceny vchny podstatn?novelizace a zmìny od pùvodn?pr嫛n?ravy do v souèasnosti platn嶭o a ?#232;inn嶭o znìn??13 vèetnì vladu dùleth term璯ù nezbytnh pro pochopen?dan?problematiky.

Ø V kapitole 4 jsou prom癃nuty n嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u.

Ø Kapitola 5. sleduje pø璭lady pr嫛n?ravy v EU a vybranh evropskh st嫢ech.

Ø N嫳leduj獳?6. kapitola je vìnov嫕a pø璭ladu z praxe, s n璥?jsem se ve sv?dosavadn?praxi setkal a jen?jsem øel. To byl vlastnì prvotn?impuls, dùvod proè jsem se zaèal problematikou arc syst幦u bl?e zabat. Jsou zde tak?zm璯ìna vnamn?soudn?rozhodnut?ve vìci arc syst幦u.

Ø 7. kapitola obsahuje ekonomickou kalkulaci a zhodnocen?pø璯osu a vodnosti z hlediska zamìstnance, zamìstnavatele a st嫢u.

Ø Kapitola 8. se zab?v n嫛aznosti na kapitolu 6. ot嫙kami motivace k pr塶i, dùvodùm a vod嫥 spolupr塶e firem a OSVÈ.

Ø Kapitola 9. postihuje problematiku outsourcingu, jevu v souvislosti se arc syst幦em èasto zmiòovan嶭o, kter?m?nìkter?shodn?èi podobn?rysy, je?v praxi èin?pot?e pøi rozliv嫕?jednoho od druh嶭o.

Ø 10. kapitola je z嫛ìreèn? shrnuje a zhodnocuje vledky a pozn嫕?cel?pr塶e vèetnì perspektivy a nast璯ìn?budouc璫o voje.

Na od chyb?u?jen teoretick?vymezen?drobn嶭o a mal嶭o podnikatele, abychom tedy pøesnì vìdìli na jak?podnikatelsk?subjekty se budeme soustøedit pøedevm. 7. ora 1996 pøijala Evropsk?komise doporuèen?taj獳?se definice malh a støedn獳h podnikù v r嫥ci Evropsk?unie. Toto doporuèen?bylo adresov嫕o vm èlensk st嫢ùm, Evropsk?investièn?bance a Evropsk幦u investièn璥u fondu. Potøeba jednotnì vymezit mal?a støedn?podniky vyplynula z podavku vytvoøit rovn?podm璯ky pro vchny podnikatelsk?subjekty. Zat璥 se pro vymezen?malh a støedn獳h podnikù pouvala rùzn?krit廨ia pøi uplatòov嫕?jednotlivh politik., co?vytv?#248;elo rozd璱n?podm璯ky a naruvalo konkurenci mezi podniky.

Z嫜ladn璥i krit廨ii jsou:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> poèet zamìstnancù,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> obrat,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> celkov?hodnota aktiv,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nez嫛islost,

pøièem?poèet zamìstnancù pøedstavuje hlavn?krit廨ium, ostatn?hraj?nutnou, ale doplòkovou roli.

Od 1.1.2005 vk plat?nov?definice, kdy:

Za mal嶭o podnikatele se povaje podnikatel, pokud:

a) zamìstn嫛?m幯ì ne?pades嫢 zamìstnancù a d嫮e buï:

b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/pø璪my nepøesahuj?korunov?ekvivalent 10 mil. EUR.

Za drobn嶭o podnikatele se povaje podnikatel, pokud:

a) zamìstn嫛?m幯ì 10 zamìstnancù a

b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/pø璪my nepøesahuj?korunov?ekvivalent 2 mil. EUR.

Podnikatel neztr塶?charakter mal嶭o a drobn嶭o podnikatele i pøesto,  v posledn璥 roce nesplnil podm璯ky dan?definic? a to za pøedpokladu,  v posledn獳h tøech letech byl alespoò dvakr嫢 jako mal?a drobn?podnikatel hodnocen.

Dle pr嫛a ÈR rozum璥e mal podnikatelem toho, kdo zamìstn嫛?m幯ì ne?50 zamìstnancù, jeho aktiva uveden?v rozvaze nepøesahuj?180 000 000 Kè nebo jeho èist?obrat za posledn?uzavøen??#232;etn?obdob?nepøesahuje 250 000 000 Kè, ne?#232;tuje-li v soustavì podvojn嶭o ?#232;etnictv? vztahuj?se uveden?è嫳tky ke koneèn pø璪mùm a k rnu majetku (pro voèet hodnot se sè癃aj?hodnoty taj獳?se mal嶭o a støedn璫o podnikatele a vch dalch osob, kter?ovl墂? pod璱?li se na jejich z嫜ladn璥 kapit嫮u nebo hlasovac獳h pr嫛ech alespoò 25 %), je nez嫛isl?dn?jin?osoba nebo v獳e osob spoleènì, kter?nejsou mal èi støedn璥 podnikatelem nemaj?alespoò 25 % pod璱 na jeho z嫜ladn璥 kapit嫮u ani na jeho hlasovac獳h pr嫛ech).

Drobn podnikatelem pak je podnikatel, je?zamìstn嫛?m幯ì ne?10 zamìstnancù, jeho aktiva uveden?SPAN style="mso-spacerun: yes"> v rozvaze nepøesahuj?180 000 000 Kè nebo jeho èist?obrat za posledn?uzavøen??#232;etn?obdob?nepøesahuje 250 000 000 Kè, ne?#232;tuje-li v soustavì podvojn嶭o ?#232;etnictv? vztahuj?se uveden?è嫳tky ke koneèn pø璪mùm a k rnu majetku (pro voèet hodnot se sè癃aj?hodnoty taj獳?se mal嶭o a støedn璫o podnikatele a vch dalch osob, kter?ovl墂? pod璱?li se na jejich z嫜ladn璥 kapit嫮u nebo hlasovac獳h pr嫛ech alespoò 25 %), je nez嫛isl?(dn?jin?osoba nebo v獳e osob spoleènì, kter?ter?nejsou mal èi støedn璥 podnikatelem nemaj?alespoò 25 % pod璱 na jeho z嫜ladn璥 kapit嫮u ani na jeho hlasovac獳h pr嫛ech).

2. Fenom幯 ?varc syst幦u?/FONT>

arc syst幦 nese sv?pojmenov嫕?po benevsk幦 podnikateli Miroslavu arcovi. V letech 1989 a?1991 vyul zpùsobu, kter?na z嫜ony tenkr嫢 umo?#242;ovaly. Uèinil ze zamìstnancù vch svh podnikù osoby samostatnì vìleènì èinn?(OSVÈ) a pot? co si obstarali vnostensk?listy, uzavøel s nimi dodavatelsk?smlouvy. Na vnostensk?list tehdy amìstnal?prodavaèky, sekret?#248;ky, øidièe i ukl瞵eèky. Tak vnamnì utøil na odvodech soci嫮n璫o a zdravotn璫o pojiìn? kter?musel odv墂ìt pùvodnì jako zamìstnavatel. Toto se mu tak?stalo hlavn璥 dùvodem vzet?do vazby a Miroslav arc v roce 1999 str嫛il devìt mìs獳ù, z pùvodnì ulonh tøi a pùl roku, ve vonu trestu odnìt?svobody za to,  st嫢 a zdravotn?poji?#157;ovnu ajnì pøipravil o v獳e ne?30 mili鏮ù korun.

È嫳t svh penìz pøevedl tak?do èesk嶭o fotbalu, patøila mu velk?stavebn?firma, autobazary a mnoho dalch provozoven. Vlna spekulac?a latk?#248;skh obvinìn? kter?tehdy vznikla, vk mu, je?ji svi voky o latc獳h ve fotbale rozpoutal, pøipravila o povìst a postaven?pì嶭o podnikatele a manara.

Legislativn?opatøen?proti rychle se rozm墏aj獳璥u fenom幯u na sebe nenechalo dlouho èekat. Na konci roku 1991 tehdej Feder嫮n?shrom?dìn?ÈSFR schv嫮ilo novelu z嫜ona o zamìstnanosti z嫜onem è. 578/1991 Sb., kter?bude pøedmìtem vladu v n嫳leduj獳?kapitole, a kter?tento zpùsob ravy vztahu mezi podnikateli v podstatì znemoil.

Dnes ji?Miroslav arc d嫮e nepodnik? nedovoluje mu to z嫚is v jeho trestn璥 rejstø璭u, ale jeho syst幦 st嫮e je a je ot嫙kou v souèasnosti st嫮e problematickou a èasto diskutovanou.

3. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u

Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u se objevila ji?v z嫜onì è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti. K ravì bylo pøistoupeno na z嫜ladì poznatkù o postupu nìkterh podnikatelù, kteø?nesjedn嫛ali pracovn?smlouvy na pr塶e napø. prodavaèe, skladn璭a, pokladn?nebo rùznh vobn獳h èinnost? podmiòovali von tìchto èinnost?vlastnictv璥 vnostensk嶭o opr嫛nìn?a tyto pr塶e zad嫛ali jako zak嫙ku na z嫜ladì obchodn?smlouvy.

3.1. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u v z嫜onì è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti

Po necel幦 roce ?#232;innosti dø癉ìjho z嫜ona è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti byl z嫜onem è. 578/1991 Sb., s ?#232;innost?od 1. ledna 1992, do z嫜ona zapracov嫕 z嫜az arc syst幦u. ?1 odst. 6 z嫜ona è. 1/1991 Sb., tedy znìl:

Pr嫛o obèana na zamìstn嫕?se zabezpeèuje pøedevm jeho pracovn璥 uplatnìn璥 v zamìstn嫕?umo?#242;uj獳璥 mu von pr塶e v pracovn璥 vztahu. Pr嫛nick?nebo fyzick?osoba je povinna plnìn?bìh olù vyplaj獳獳h z pøedmìtu jej?èinnosti zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, kter?k tomu ?#232;elu zamìstn嫛?v pracovn獳h vztaz獳h podle z嫜on璭u pr塶e; to neplat?o plnìn?bìh olù, kter?fyzick?osoba zaji?#157;uje sama nebo s pomoc?sv嶭o manla nebo dìt?anebo pr嫛nick?osoba prostøednictv璥 svh spoleèn璭ù nebo èlenù. Bìi oly vyplaj獳璥i z pøedmìtu èinnosti se pro tyto ?#232;ely rozum?zejm幯a oly pø璥o souvisej獳?se zajiìn璥 voby nebo poskytov嫕璥 slub a obdobnou èinnost?pøi podnik嫕?podle zvl?tn獳h pøedpisù, kter?pr嫛nick?nebo fyzick?osoba prov墂?v zaø瞵en獳h urèenh pro tyto èinnosti nebo na m疄tech obvyklh pro jejich von, pod vlastn璥 jm幯em a na vlastn?odpovìdnost.

Poslaneck n嫛rhem (z嫜on è. 369/2000 Sb., kter?nabyl ?#232;innosti 22. listopadu 2000) byla do ustanoven?upravuj獳璫o z嫜az arc syt幦u zapracov嫕a dal vimka, a to moost svìøit plnìn?bìh olù jin幦u zamìstnavateli, kter?m?svìøen?èinnosti zahrnuty v pøedmìtu sv?èinnosti a bude je zaji?#157;ovat svi zamìstnanci.

3.2. Pr嫛n?rava v z嫜onì è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti

Takto tedy vypadala pr嫛n?rava a?do ø璪na roku 2004, kdy zaèal platit nov?z嫜on è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti, kter?pr嫛n?ravu z嫜azu arc syst幦u z pøedchoz璫o z嫜ona v podstatì pøebral, ale pøesto dok嫙al znovu vyvolat bouøliv?ohlas veøejnosti. Zejm幯a zv?il mo?postih firem za takov?spr嫛n?delikt a?na dva miliony (pùvodnì 250 000) a nav獳 obsahoval ustanoven?  firmy nemohou pøenechat è嫳t pr塶e na dod嫛ce drobn vnostn璭ùm, kteø?nemaj?zamìstnance. Tedy tìm, kteø?pracuj?na vnostensk?list.

O tomto ustanoven? kter?v podstatì obsahoval ji?z嫜on ?#232;inn?pøed touto novelou, se pøed t璥 pø璱i?nemluvilo a mezi podnikatelskou veøejnost?ani nevìdìlo. Velk?ohlas pøineslo pr嫛ì toto spojen?s moost?nìkolikan嫳obnì vy?獳h sankc? Ministerstvo pr塶e a soci嫮n獳h vìc?se snalo zjednat n嫚ravu, a proto vyd嫛alo dal podz嫜onn?pr嫛n?pøedpisy. Tyto pøedpisy vk nebyly secundum et intra legem, vyboèovaly a pop甏aly z嫜onnou ravu, a bylo moo je povavat za nez嫜onn? N嫚ravu zjednala a?novela z嫜ona z kvìtna 2005. Tedy pùvodn?znìn??nbsp;13 z嫜ona è. 435/2004 sb., o zamìstnanosti (?#232;innost od 1. ø璪na 2004) bylo n嫳leduj獳?

(1) Pr嫛nick?nebo fyzick?osoba je povinna plnìn?bìh olù vyplaj獳獳h z pøedmìtu jej?èinnosti zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, kter?k tomu ?#232;elu zamìstn嫛?v pracovnìpr嫛n獳h vztaz獳h podle z嫜on璭u pr塶e.

(2) Bìi oly vyplaj獳璥i z pøedmìtu èinnosti pr嫛nick?nebo fyzick?osoby se rozum?oly pø璥o souvisej獳?se zajiìn璥 voby nebo poskytov嫕?slub a obdobnou èinnost?podle zvl?tn獳h pr嫛n獳h pøedpisù, kter?pr嫛nick?nebo fyzick?osoba prov墂?v zaø瞵en獳h urèenh pro tyto èinnosti nebo na m疄tech obvyklh pro jejich von, vlastn璥 jm幯em a na vlastn?odpovìdnost.

(3) Povinnost stanoven?v odstavci 1 neplat?v pø甑adech, kdy plnìn?bìh olù:

a) zaji?#157;uje fyzick?osoba sama nebo s pomoc?sv嶭o manla nebo dìt? nebo pr嫛nick?osoba prostøednictv璥 svh spoleèn璭ù nebo èlenù,

b) zaji?#157;uje pr嫛nick?nebo fyzick?osoba doèasnì pøidìleni zamìstnanci agentury pr塶e,

c) nebo i pr嫛nick?nebo fyzick?osoba svìø?jin幦u zamìstnavateli.

(4) Plnìn?bìh olù podle odstavce 3 p疄m. c) lze svìøit jen

zamìstnavateli, kter?m?èinnosti (oly), kter?mu maj?b svìøeny, zahrnuty v pøedmìtu sv?èinnosti a bude je zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, kter?k tomu ?#232;elu zamìstn嫛?v pracovnì-pr嫛n獳h vztaz獳h.

Po znaèn?bouøi nevole zejm幯a ze strany podnikatelsk?veøejnosti pøijala vl墂a usnesen璥 è. 94 ze dne 19. ledna 2005 n嫛rh na zmìnu ?13 odstavce 4 tohoto z嫜ona. Tato novela mìla doplnit odstavec 4 takto: e-li pracovnìpr嫛n?vztah zastøen vztahem obchodnìpr嫛n璥 nebo obèanskopr嫛n璥, povaje se za vztah pracovnìpr嫛n??Nakonec vk poslaneck?snìmovna, pod tlakem mnoha n嫛rhù a vek, navrhla novou ravu, kterou se j?po pøehlasov嫕?sen嫢u podaøilo prosadit. o o to,  kdy?SPAN style="mso-spacerun: yes"> dne 1. 10. 2004 nabyla ?#232;innosti novela z嫜ona o zamìstnanosti, tak v ?13, odst. 3, p疄m. c) obsahovala z嫜az uzav甏嫕?obchodn獳h smluv mezi zadavatelem a osobou samostatnì vìleènì èinnou bez zamìstnancù (pr?z dùvodu, aby nedoch嫙elo k øetìzen?v pøed嫛嫕?uvedenh pr嫛 a povinnost?na dal subjekty, kter?ji?nejsou v pø璥幦 smluvn璥 vztahu s poskytovatelem pr嫛) a porun?tohoto z嫜azu st璫ala sankc?a?2 000 000 Kè. A pr嫛ì a?na z嫜ladì tlaku a iniciativy Hospod?#248;sk?komory ÈR a dalch zainteresovanh subjektù se uskuteènilo v lednu 2005 pø璥?jedn嫕?mezi ministrem romachem a prezidentem HK ÈR, jeho?vledkem byla shoda v tom,  znìn??13 je tøeba novelizovat tak, aby nemohlo doj癃 k postihu firem, kter?na z嫜ladì obchodn?smlouvy svìøuj?è嫳t svh olù OSVÈ bez zamìstnancù. Z toho pak rezultovala zm璯ìn?novela 202/2005 Sb., kter?odstraòuje z嫳adn?nedostatek a umo?#242;uje uzav甏嫕?obchodn獳h smluv mezi zadavatelem a OSVÈ bez zamìstnancù, pokud jsou naplnìny z嫜ladn?znaky samostatn?èinnosti specifikovan?vnostensk z嫜onem.

V novelizovan幦 znìn?tedy ?13 zn?

1) Pr嫛nick?nebo fyzick?osoba je povinna plnìn?bìh olù vyplaj獳獳h z pøedmìtu jej?èinnosti zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, kter?k tomu ?#232;elu zamìstn嫛?v pracovnìpr嫛n獳h vztaz獳h podle z嫜on璭u pr塶e.

2) Bìi oly vyplaj獳璥i z pøedmìtu èinnosti pr嫛nick?nebo fyzick?osoby se rozum?oly pø璥o souvisej獳?se zajiìn璥 voby nebo poskytov嫕?slub a obdobnou èinnost?podle zvl?tn獳h pr嫛n獳h pøedpisù, kter?pr嫛nick?nebo fyzick?osoba prov墂?v zaø瞵en獳h urèenh pro tyto èinnosti nebo na m疄tech obvyklh pro jejich von, vlastn璥 jm幯em a na vlastn?odpovìdnost.

3) Povinnost stanoven?v odstavci 1 neplat?v pø甑adech, kdy plnìn?bìh olù:

a) zaji?#157;uje fyzick?osoba sama nebo s pomoc?sv嶭o manla nebo dìt? nebo pr嫛nick?osoba prostøednictv璥 svh spoleèn璭ù nebo èlenù,

b) zaji?#157;uje pr嫛nick?nebo fyzick?osoba doèasnì pøidìleni zamìstnanci agentury pr塶e, nebo

c) pr嫛nick?nebo fyzick?osoba svìø?/P>

1. jin?pr嫛nick?nebo fyzick?osobì, kter?m?èinnosti, kter?j?maj?b svìøeny, zahrnuty v pøedmìtu sv?èinnosti a bude je zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, nebo

2. jin?fyzick?osobì, kter?m?èinnosti, kter?j?maj?b svìøeny, zahrnuty v pøedmìtu èinnosti a nebude svìøen?oly zaji?#157;ovat v zastøen幦 pracovnìpr嫛n璥 vztahu.

Provozov嫕?svìøen?èinnosti mus?naplòovat znaky podnik嫕?ve smyslu ?2 odst. 1 obchodn璫o z嫜on璭u. Ustanoven?p疄mene a) zde plat?obdobnì.

Odstavec 4 novela zcela zrula.

3.3. Vlad z嫜ladn獳h pojmù

V tomto odd璱u bych chtìl osvìtlit z嫜ladn?pojmy nezbytn?k pochopen?vimek a moost?souèasn?z嫜onn?ravy.

1. Pøedmìt èinnosti:

Pøedmìt èinnosti podnikatele, kter?by mìl zaji?#157;ovat svi zamìstnanci v pracovn璥 nebo obdobn幦 vztahu, vypl?z obchodn璫o rejstø璭u, prùkazu vnostensk嶭o opr嫛nìn?(vnostensk?list, koncesn?listina) nebo ze zvl?tn璫o z嫜ona (pø. z嫜on o advokacii). U nepodnikatelskh subjektù je pøedmìt èinnosti obvykle urèen z嫜onem o rozpoètovh pravidlech.

2. Bì?oly:

Bìi oly jsou oly, kter?pø璥o souvisej?se zajiìn璥 voby nebo poskytov嫕璥 slub (nebo obdobnou èinnost?pøi podnik嫕?dle zvl?tn獳h pøedpisù). Pø璥ou souvislost?rozum璥e situaci, kdy by bez t彋o èinnosti nebylo mo?zajiìn?voby èi poskytov嫕?slub (napø. skladov嫕?zbo v obchodn獳h zaø瞵en獳h.)

Plnìn?bìh olù podnikatelsky:

Pro posouzen?ot嫙ky jestli se bude èi nebude jednat o porun?z嫜azu ?13 je dùlet?zjiìn? zda plnìn?bìh olù, vyplaj獳獳h z pøedmìtu èinnosti bude druh?subjekt (napø. vnostn璭) vykon嫛at podnikatelsk zpùsobem.

O podnikatelskou èinnost se mù jednat tehdy, jde-li o èinnost

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> samostatnou (takovou èinnost?nelze rozumìt pr塶i, je?je pø璥o organizov嫕a a ø瞵ena osobou, pro kterou je vykon嫛嫕a),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> vykon嫛anou vlastn璥 jm幯em (tedy nen?ji èinnost, kdy osoba nejedn?jm幯em sv, ale jm幯em jin?osoby),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> vykon嫛anou na vlastn?odpovìdnost (nen?j?èinnost, pøi kter?pø疄lu?osoba nenese majetkopr嫛n?dùsledky vyplaj獳?z prov墂ìn?èinnosti vùèi tøet璥 osob嫥.

3. D璱è?dod嫛ky, obchodnìpr嫛n?vztah:

Pr嫛nick?nebo fyzick?osoba, kter?z rùznh dùvodù nemù realizovat celou svou zak嫙ku vlastn璥i zamìstnanci, m?moost uzavø癃 obchodnì-z嫛azkov?vztah s jinou fyzickou osobou, jeho?obsahem je d璱è?dod嫛ka . Mus?se vk jednat o obchodnì-z嫛azkov?vztah (jeho?znaky jsou obdobn?jako v?e uveden znaky podnikatelsk?èinnosti), jeho?obsahem nen?zastøen?von z嫛isl?èinnosti. T璥to lze tedy rozumìt,  to m?b zhotoven?urèit嶭o d璱a, pøièem?takto externì pracuj獳?osoba nepøin??pouze svou pr塶i, ale i dal hodnoty jako upotøeben?vlastn璫o pracovn璫o vybaven? pout?vlastn璫o stroje atd. (z toho tedy vypl?  pr塶e je slua s kterou se ned?samostatnì obchodovat); d璱è?dod嫛kou mù b tak?d璱o duvn?povahy, napø.projekt, dod嫕?softwaru poè癃aèovou firmou, proveden??#232;etnickh prac? von poradensk?èinnosti, jako?i to, co je pøedmìtem majetkovh vztahù vznikaj獳獳h z vledkù duvn?tvoøiv?èinnosti napø. dle autorsk嶭o z嫜ona.

Za spolupr塶i formou arc syst幦u se tedy nepovaje napø. èinnost ?#232;etn? poè癃aèov嶭o odborn璭a, pokud vykon嫛aj?pr塶i pro druh?subjekt, i kdy?jde o plnìn?bìh olù vyplaj獳獳h z pøedmìtu èinnosti toho, pro kter嶭o jsou vykon嫛嫕y. Sem spad?tak?pø甑ad èinnosti poradcù èi asistentù poslancù, sen嫢orù a podobnì. I kdy?tedy zvl?tì v tomto pø甑adì se mi zd?linie mezi eì v poø墂ku a u?arc syst幦?velice nejasn? Tak?n嫙ory kontrolorù na smlouvy asistentù a poradcù (a u?SPAN style="mso-spacerun: yes"> poslancù, sen嫢orù nebo dalch) se velice rùzn? Vedouc?kontroln璫o oddìlen?prak嶭o ?#248;adu pr塶e v tom vk m?jasno, nebo uvedla: sistenti jsou pøedevm politicki poradci a jejich olem nen?zvedat telefony, èi vyøizovat pou. Ti neprov墂ìj?bì?oly a mohou b naj璥嫕i na vnostensk?list.?/P>

4. arc syst幦 - daòov?z嫜ony a z嫛isl?èinnost:

Znaèn?probl幦y v praxi pùsob?to,  v pracovnìpr嫛n獳h pøedpisech nen?definov嫕a tzv. z嫛isl?èinnost. Novì pøipravovan?z嫜on璭 pr塶e u?s t璥to pojmem poè癃? I d璭y tomu by pak mohly odpadnout dùvody pro legislativn?z嫜az arc syst幦u. Moment嫮nì lze urèit?vysvìtlen?nal憴t v daòovh z嫜onech. Vyplaj?z nich i dal pravidla, dùlet?pr嫛ì v souvislosti s posuzov嫕璥 arc syst幦u.

O z嫛isl?èinnosti se p?e v z嫜onì o dan獳h z pø璪mù (è. 586/1992Sb., v ?6 odst. 1 p疄m. a):

Pø璪my ze z嫛isl?èinnosti jsou pø璪my ze souèasn嶭o nebo dø癉ìjho pracovnìpr嫛n璫o, slubn璫o nebo èlensk嶭o pomìru a obdobn嶭o pomìru, v nich?poplatn璭 pøi vonu pr塶e je povinen db嫢 pø璭azù pl嫢ce.

Z嫜on o spr嫛ì dan?a poplatkù (è 337/1992 Sb., ?2 odst. 7) ø璭?

Pøi uplatòov嫕?daòovh z嫜onù v daòov幦 ø瞵en?se bere v ahu vy skuteèn?obsah pr嫛n璫o onu (nebo jin?skuteènosti rozhodn?pro stanoven?èi vybr嫕?danì), pokud je zastøen?stavem form嫮nì pr嫛n璥 a li se od nìho.

Z嫜on o dan獳h z pø璪mù d嫮e v ?23 odst. 10 uv墂?

Pro zjiìn?z嫜ladu danì se vych嫙?z ?#232;etnictv?veden嶭o podle zvl?tn璫o pøedpisu, pokud zvl?tn?pr嫛n?pøedpis nebo tento z嫜on nestanov?jinak anebo pokud nedoch嫙?ke kr塶en?daòov?povinnosti jin zpùsobem.

Pokud tedy nejde o skuteèn?obchodn?vztah, ale o zastøen?pracovnìpr嫛n?vztah, postupuj?spr嫛ci danì (finanèn??#248;ady) n嫳ledovnì:

Pøi vymìøov嫕?danì z pø璪mù nevych嫙ej?z ?#232;etn獳h dokladù a z ?#232;etnictv?obou subjektù (daòovh poplatn璭ù), ale ze skuteèn嶭o obsahu pr嫛n璫o onu, kter?je zastøen pr嫛n璥 onem.

Z嫛isl?èinnost a dodateèn?odvod danì:

V pø甑adì osoby, kter?fakturuje za provedenou pr塶i, finanèn??#248;ady zkoumaj? zda se jednalo o obchodn?vztah nebo o zastøen?pracovnìpr嫛n?vztah, tedy to, zda tento vnostn璭 (pr塶i odv墂ìj獳? byl povinen pøi vonu pr塶e db嫢 pø璥o pokynù pl嫢ce (objednatele), zda pouval pracovn?pomùcky a materi嫮 poskytnut?firmou, zda pracoval na pracovii firmy, v urèen幦 èase atd.

Pokud ?#248;ad zjist?  se jedn?o z嫛islou èinnost (o zastøen?pr嫛n?on, pracovnìpr嫛n?vztah), st璫?pak podnikatele za nedoplatky dan? Je-li toho n嫙oru,  vztah vnostn璭a a firmy naplòuje vztah zamìstnance a zamìstnavatele, povaje pø璪em takov嶭o vnostn璭a za pø璪em ze z嫛isl?èinnosti a neodveden?daò mù b domìøena zamìstnavateli, vèetnì pen嫮e. Rozhodnut?zda se dan?èinnost jeì mù prov墂ìt na vnostensk?list, nebo ji?jen v zamìstnaneck幦 pomìru, je jen a pouze (i pøes veerou snahu o precizn?vymezen?v z嫜onì) na subjektivn璥 rozhodnut??#248;edn璭a, co?jednak vn??nejistotu do podnikatelsk嶭o prostøed?a jednak vytv?#248;?korupèn?prostøed?

4. N嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u

V r嫥ci objektivity pohledu jsem se snal z疄kat stanovisko relevantn獳h instituc?k ot嫙ce arc syst幦u. Jejich rozd璱n?n嫙ory jasnì demonstruj?  naj癃 konsensus a jednotn?øen?t彋o ot嫙ky ke spokojenosti vch zainteresovanh subjektù bude i nad嫮e velmi slot?

1. Hospod?#248;sk?komora ÈR, Svaz prùmyslu a dopravy ÈR

Hospod?#248;sk?komora se k t彋o ot嫙ce vyj墂øila obdobnì a ve stejn幦 smyslu jako Svaz prùmyslu a dopravy a to tak, : uznat arc syst幦 jako leg嫮n?zpùsob zamìstn嫛嫕?osob obì tyto instituce odm癃aj?s t璥,  by nemìly b smìv嫕y pracovnìpr嫛n?vztahy a vztahy obchodn?

2. Sdrun?podnikatelù a vnostn璭ù ÈR

Zcela jin?postoj zauj璥?k t彋o ot嫙ce Sdrun?podnikatelù a vnostn璭ù ÈR, kter?se tak?vnamnì angavalo ve vìci pøijet?novely z嫜ona o zamìstnanosti (202/2005 Sb.):

Dodrv嫕?ustanoven?paragrafu 13 z嫜ona o zamìstnanosti vede z嫳adn璥 zpùsobem ke zhorn?podnikatelsk嶭o prostøed?v na republice. Podnikatel?nbsp;-fyzick?osoby maj?kvùli nìmu znaènì omezenou moost podnik嫕? Podnikatel? kteø?mimo svh st嫮h zamìstnancù vyuvali i slub tìchto fyzickh osob, je vk budou v pracovn璥 pomìru tìo zamìstn嫛at, proto jejich zak嫙ky nejsou celoroèn?a st嫮?odvody za zamìstnance jsou pø璱i?vysok? D?se pøedpokl墂at zv?en?nezamìstnanosti popø甑adì zv?en?ceny pr塶e, kter?se nutnì projev?ve zv?en?cen.

Opatøen?vk smìøuj?i proti mal a støedn璥 firm嫥, kter?s pìchem vystupovaly jako subdodavatel?vìtch firem, proto i pøi neln幦 pokryt?rozsahu subdod嫛ky vlastn?kapacitou dok嫙aly dalm subdodavatelem tento probl幦 vyøet. V?n?je situace zejm幯a v odvìtv獳h jako je napø璭lad stavebnictv?nebo autodoprava, kdy si jedna firma naj璥?druhou (bez zamìstnancù) na vomoc splnìn?zak嫙ky. Tyto z嫳ahy do podnikatelsk嶭o prostøed?neust嫮e zhorj?podm璯ky podnik嫕?pro mal?a støedn?podnikatele.

3. Evropsk?komise a Mezin嫫odn?organizace pr塶e (ILO)

Evropsk?komise a Mezin嫫odn?organizace pr塶e zveøejnily v roce 2005 zpr嫛u, podle n? se pracovn?podm璯ky novh èlenskh st嫢ù po vstupu do Unie zt?ily, i kdy?zemì ekonomiky pos璱ily. Autoøi zpr嫛y se tak?zamìøili na kritiku arc syst幦u. Vytaj?zamìstnavatelùm,  nut?lidi pracovat na vnostensk?list, a t璥 se zbavuj?pracovnìpr嫛n獳h (soci嫮n獳h) n嫫okù a uvolòuj?si ruce. Studie konstatuje,  se tento jev rozøil v posledn?dobì zejm幯a na Slovensku, Èesk?republice a v Litvì. Zat璥co pod璱 vnostn璭ù ze vch zamìstnancù loni podle Eurostatu èinil v EU 14 procent, v Polsku to bylo 24 procent a v ÈR 16 procent.

4. Rozd璱n?stanovisko vl墂y a opozice

Diametr嫮nì odli?pohled na vìc m?i souèasn?vl墂a a opozice. Bohul i toto vn??nejistotu a nezdrav?klima do podnikatelsk嶭o prostøed? Vl墂n?strany jsou toho n嫙oru,  v souèasn?dobì nejsou legislativn?ani ekonomick?podm璯ky pro to, aby byl z嫜az arc syst幦 zrun. Realizace arc syst幦u m?nepø瞵niv?ekonomick?dopady jak pro zdravotn?pojiìn? tak pro rozpoèet st嫢u. Kromì toho si firmy zamìstn嫛嫕璥 vnostn璭ù podle vnostensk嶭o listu pokouj?snivat sv?n嫜lady.

Dalm deklarovan dùvodem je ochrana zamìstnancù. Obèan, kter?nevykon嫛?pracovn?èinnost k jin幦u subjektu v pracovnìpr嫛n璥 vztahu nem?a nemù uplatòovat pr嫛a a n嫫oky vyplaj獳?z pracovnìpr嫛n獳h pøedpisù, zejm幯a ze z嫜on璭u pr塶e. Nen?tìmito pøedpisy chr嫕ìn. Nemù pìì uplatnit n嫫ok na n墏radu ody v pø甑adì pracovn璫o azu, kter?se mu pøi vonu èinnosti stane. Nem?n嫫ok na pracovn?volno pøi pøek?k塶h v pr塶i, na dovolenou na zotavenou, ani ochranu v pø甑adì platebn?neschopnosti dotèen嶭o subjektu.

Opozice se naopak chyst?arc syst幦 legalizovat s t璥,  to je nesmysln?regulace podnik嫕? Opozièn?pøedstavitel?se domn癉aj?  z嫜az arc syst幦u omezuje svobodn?podnik嫕?a smluvn?volnost, je na hranici tavnosti a komplikuje vot desetitis獳ùm vnostn璭ù i firem, zvyje nezamìstnanost a br嫕?rozvoji malh a støedn獳h firem. Opozice je pøesvìdèena,  nej?#232;innìjm l幧em na rostouc?nezamìstnanost je pr嫛ì men regulace pracovn璫o trhu, liber嫮n?daòov?i soci嫮n?z嫜ony a navrhuje, aby zamìstnanci, stejnì jako nyn?podnikatel? nemuseli povinnì platit nemocensk?pojiìn? ale aby se mohli pro pø甑ad nemoci dobrovolnì pojistit dle sv嶭o vìru, podle pravidel nastavenh st嫢em u kter幧oli zdravotn?poji?#157;ovny. Cestou ke zv?en?zamìstnanosti by mìlo b sn?en?ceny pr塶e, a to kromì v?e zm璯ìn嶭o zpùsobu i zpøehlednìn璥 daòov?soustavy, zaveden璥 rovn?danì. D?se pøedpokl墂at,  to je cesta spr嫛n smìrem, proto ani samotn?souèasn?rùst ekonomiky bez dalho nem?na sniv嫕?nezamìstnanosti s嫥 o sobì pø璥?vliv, pøièem?probl幦 nezamìstnanosti u n嫳 narùst?a dosavadn?dlouholet?snaha vl墂n獳h stran nepøin??uspokojiv?vledky.

5. arc syst幦 v EU a vybranh evropskh st嫢ech

Zaj璥av?je zjiìn? jak k problematice a regulaci tzv. arc syst幦u pøistupuj?v EU a vybranh evropskh st嫢ech. Pokud se tedy pod癉嫥e do sousedn獳h zem?zjist璥e,  takovou z嫜onnou ravu, kter?by samostatnì zakazovala naj璥嫕?vnostn璭ù na skryt?pracovnìpr嫛n?vztahy, nemaj? V z嫚adoevropskh zem獳h lze vypozorovat tendenci postupn?zmìny pracovnìpr嫛n獳h vztahù. Od pracovnìpr嫛n獳h vztahù st嫮h, tzv. menovh?se li skupina zamìstn嫕?kr嫢kodobh, tedy na dobu urèitou nebo na dobu pøechodn?potøeby anebo vztah na z嫜ladì smlouvy o d璱o. N嫮e sem tak?zamìstn嫛嫕?pracovn璭ù samostatnì vìleènì èinnh, podnikatelù bez zamìstnancù. Tito pracovn獳i nejsou chr嫕ìni tak jako v zamìstn嫕?kmenovh, ale jsou flexibiln?a pom墏aj?udrt zamìstnanost. Tito mal?podnikatel?tvoø?z嫜lad pro vznikaj獳?mal?a støedn?podniky.

5.1. EU

Pokud se t?EU jako celku, tak neexistuje jednotn?rava problematiky arc syst幦u na nadn嫫odn?ovni. Tomu tak?odpov獮?jak rozd璱n?terminologie, tak pr嫛n?rava v jednotlivh èlenskh st嫢ech.

5.2. Nìmecko

V Nìmecku je arc syst幦 zak嫙嫕 a pomìrnì pø疄nì postihov嫕. V terminologii nìmeckh ?#248;adù je oznaèov嫕 jako d嫕liv?samostatnost? Pouv嫕?tohoto syst幦u ze strany èeskh obèanù by pøedstavovalo pravdìpodobnì nejjednodu??zpùsob, jak obej癃 schv嫮en?pøechodn?obdob?pro zamìstn嫛嫕?pracovn璭ù z novh èlenskh st嫢ù EU nìmecki firmami.

Pøed ned嫛nem øeli nìmeck?soudy spor pøipom璯aj獳?n? arc syst幦. Mlad?pr嫛n獳i pracovali u advok嫢n獳h kancel?#248;?na vnostensk?opr嫛nìn?proti sv?vùli. S t璥 vk nebyli spokojeni, obr嫢ili se na soud a proti t彋o praxi protestovali. Chtìli status zamìstnance se vmi vodami, jako je napø. dovolen?atp. Soud jim dal za pravdu,  tato praxe je nez嫜onn?

5.3. Slovensko

Ustanoven?namu obdobn?obsahuje i slovensk?pr嫛n?ø墂. ?2 z嫜ona è. 82/2005 o neleg嫮nej pr塶i a neleg嫮nom zamestn嫛an?stanov?

(1) Neleg嫮na praca je z嫛isl?pr塶a, ktor?vykon嫛?fyzick?osoba pre pr嫛nick?osobu alebo fyzick?osobu, ktor?je podnikate¾om a

a) nem?s pr嫛nickou osobou alebo s fyzickou osobou, ktor?je podnikate¾om, zalon?pracovnopr嫛ny vzah pod¾a osobitn嶭o predpisu (z. è. 311/2001 Z.z. Z嫜onn璭 pr塶e),

(2) Neleg嫮ne zamestn嫛anie je zamestn嫛anie pr嫛nickou alebo fyzickou osobou, ktor?je podnikate¾om, ak vyuv?z嫛isl?pr塶u

a) fyzickej osoby a nem?s òou zalon?pracovnopr嫛ny vzah pod¾a osobitn嶭o predpisu ( z. è. 311/2001 Z. z. Z嫜onn璭 pr塶e).

?3 pak stanov?v odstavci

(1) Fyzick?osoba nesmie vykon嫛a neleg嫮nu pr塶u.

(2) Pr嫛nick?osoba a fyzick?osoba, ktor?je podnikate¾om, nesmie neleg嫮ne zamestn嫛a fyzick?osobu.

5.4. Francie

Tak?ve Francii praktikuj?arc syst幦u podobn?zpùsob zamìstn嫛嫕?vnostn璭ù. Jde o tzv. ale?subdodavatelstv?. Zamìstnanec pracuj獳?u firmy se s n?dohodne,  skonè?pracovn?pomìr a bude pro firmu pracovat jako vnostn璭. Bude tedy nad嫮e v urèit?formì vykon嫛at z嫛islou èinnost ve prospìch firmy, nebo je na n?i nad嫮e ekonomicky z嫛isl? Org嫕y pot甏aj獳?neleg嫮n?pr塶i ve Francii oznaèuj?tento postup jako zastøen?pracovnìpr嫛n?on a ukl墂aj?firm嫥 sankce.

6. Pø璭lad z praxe

Jedn璥 z hlavn獳h dùvodù proè jsem uèinil t幦a arc syst幦u pøedmìtem m?diplomov?pr塶e je pr嫛ì n嫳leduj獳?pø甑ad z praxe, jeho?øen?jsem se v dobì, kdy jsem pùsobil jako zamìstnanec dopravn?spoleènost, ?#232;astnil. R墂 bych na tomto pø璭ladu demonstroval diametr嫮nì rozd璱n?n嫙or, pø疄tup a øen?problematiky arc syst幦u ze strany pø疄luh st嫢n獳h ?#248;adù a ze strany podnikatelù. Jde zde o to,  dopravce spolupracuj獳?s dopravn?spoleènost?byl oznaèen Finanèn璥 ?#248;adem za øidièe pracuj獳璫o ve arc syst幦u.

6.1. Vah z kontroln璫o zjiìn?F?

Provedenou kontrolou bylo zjiìno,  pl嫢ce danì- spoleènost X, provozuj獳?silnièn?motorovou dopravu n嫜ladn?vyplatil v roce 2001 panu A. B. pø璪my na z嫜ladì j璥 vystavenh faktur za sluy v silnièn?dopravì.

Dle z嫙namù o provozu vozidla vykon嫛al jmenovan?A. B. pro pl嫢ce danì pr塶i øidièe a pl嫢ci fakturoval è嫳tky za pr塶e- ø瞵en?vozidla, kter?bylo ve vlastnictv?pl嫢ce danì, nakl墂ku, vykl墂ku, bìou ru a ostatn?pr塶e souvisej獳?s provozem vozidla. Mezi pl嫢cem danì a uveden øidièem nebyla uzavøena p疄emnì dn?smlouva na z嫜ladì, kter?by fakturovan?sluy byly vykon嫛嫕y. A. B. byl kontaktov嫕 telefonicky a zad嫛嫕y mu byly zak嫙ky, kter?pl嫢ce danì s odbìrateli uzav甏? Vozidlo bylo ve vlastnictv?pl嫢ce a veer?n嫜lady na jeho provoz byly ?#232;tov嫕y do n嫜ladù pl嫢ce danì.

Na z嫜ladì uvedenh skuteènost? kdy A. B. vykon嫛al pr塶i motorov嶭o vozidla, kter?bylo ve vlastnictv?pl嫢ce danì, ke zpùsobu pøed嫛嫕?pø璭azù a kontaktov嫕?øidièe, kdy n嫜lady na provoz vozidla byly ?#232;tov嫕y do n嫜ladù pl嫢ce danì a dod嫛嫕a pl嫢ci byla pouze pr塶e, vznikly spr嫛ci danì pochybnosti o tom,  se jednalo ze strany uveden嶭o øidièe o dosan?pø璪mù ze samostatn?vìleèn?èinnosti ve formì vnosti. Takto vyplacen?pø璪my posoudil jako pø璪my ze z嫛isl?èinnosti ve smyslu ustanoven??6 odst. 1 p疄m.a) z嫜ona è. 586/1992 Sb., o dan獳h z pø璪mù, pro kter?je charakteristick?  poplatn璭 dod嫛?pouze pr塶i, pracuje na stroj獳h, s n?#248;ad璥 a materi嫮em pl嫢ce pø璪mu a podle jeho pø璭azù a kter?mìly b pl嫢cem danì zdanìny v souladu s ustanoven璥 ?38 z嫜ona è. 586/1992., o dan獳h z pø璪mù.

Spr嫛ce danì posoudil vztah mezi pl嫢cem danì- spoleènost?X a øidièem A. B. jako vztah amìstnavatel a zamìstnanec?tak jak jej upravuje ustanoven??6 odst. 2 z嫜ona è. 586/1992 Sb., o dan獳h z pø璪mù. Pø璪my, vyplacen?jmenovan幦u øidièi na z嫜ladì faktur, byly spr嫛cem danì oznaèeny za pø璪my ze z嫛isl?èinnosti dle ustanoven??6 odst. 1 p疄m. a) z嫜ona è. 586/1992 Sb., o dan獳h z pø璪mù. Z tìchto pø璪mù byly spr嫛cem danì v souladu s ustanoven璥 ?38 z嫜ona o dan獳h z pø璪mù vypoèteny z嫮ohy na daò, kter?mìly b pl嫢cem danì srany. Tyto z嫮ohy na daò byly pl嫢ci danì pøedeps嫕y k pø璥幦u placen?

6.2. Odvol嫕?k Finanèn璥u øeditelstv?/FONT>

Proti tìmto platebn璥 vìrùm, kteri byla pøedeps嫕a k placen?daò z pø璪mù fyzickh osob ze z嫛isl?èinnosti a funkèn獳h potkù za dan?zdaòovac?obdob?podala spoleènost X k F?odvol嫕? s n嫳leduj獳?argumentac?

Daò z pø璪mù ze z嫛isl?èinnosti a funkèn獳h potkù byla platebn璥i vìry pøedeps嫕a v rozporu s pr嫛n璥i pøedpisy. Rozpor s pr嫛n璥i pøedpisy byl shled嫕 zejm幯a v tom,  spr嫛ce danì daò vymìøil na z嫜ladì sv?domnìnky,  v pø甑adì obchodnì-pr嫛n璫o vztahu s panem A. B. se jednalo o vztah amìstnanec-zamìstnavatel? tj. o z嫛islou èinnost ve smyslu ?6 z嫜ona è. 586/1992 Sb., o dan獳h z pø璪mù. Tato domnìnka vk neodpov獮?skutkov幦u stavu, nebo ve skuteènosti se jednalo o vztah mezi dvìma podnikateli na z嫜ladì obchodn璫o z嫜on璭u. Z tohoto dùvodu nevznikla povinnost platit z pø璪mù pana A. B. z嫮ohy na daò ani daò z pø璪mù fyzickh osob ze z嫛isl?èinnosti.

Spr嫛ce danì usoudil,  se jedn?o z嫛islou èinnost pouze na z嫜ladì toho,  n嫜ladn?automobily, jejich?prostøednictv璥 vykon嫛al A. B. n嫜ladn?dopravu, byly ve vlastnictv?spoleènosti X a n嫜lady spojen?s jejich provozem byly ?#232;tov嫕y do jej獳h n嫜ladù. Tyto skuteènosti vk automaticky neznamenaj?  se jedn?o z嫛islou èinnost ve smyslu ?6 z嫜ona è. 586/1992 Sb., o dan獳h z pø璪mù. Obdobn?praxe existuje u øady spoleènost?poskytuj獳獳h outsourcing spr嫛y vozov嶭o parku.

V pø甑adì pana A. B. se tedy nejednalo o z嫛islou èinnost, ale o podnik嫕? tak jak jej definuje ?2 z嫜ona è. 513/1991 Sb., obchodn?z嫜on璭. Èinnost pana A. B. naplòuje vchny tyto znaky:

- jednalo se o soustavnou èinnost - pan A. B. byl pro spoleènost èinn?od ledna 1998 do konce roku 2001, kdy s n璥 byla spolupr塶e ukonèena

- èinnost byla vykon嫛嫕a samostatnì podnikatelem vlastn璥 jm幯em- pan A. B. mìl po celou dobu spolupr塶e vchna potøebn?opr嫛nìn?k podnik嫕? vnostensk?listy a koncese. O pøijet?zak嫙ek a zpùsobu jejich proveden?rozhodoval vuènì A. B. samostatnì na z嫜ladì popt嫛ky pro proveden?pøepravy. Dopravce A. B. byl kontaktov嫕 shodn zpùsobem jako vchni jin?dopravci a na kaou zak嫙ku mu byl d嫕 p疄emn?zas璱atelsk?pø璭az. Pan A. B. vedle pøepravy n嫜ladu poskytoval dal sluy s t璥 souvisej獳? nakl墂ka, vykl墂ka a ra vozidel.

- èinnost byla vykon嫛嫕a na jeho odpovìdnost a jeho riziko- na z嫜ladì pøepravn?smlouvy pøeb甏al dopravce A. B. odpovìdnost za pøepravovan?n嫜lad a nesl s嫥 riziko jeho poozen?a rizika sankc?za nesplnìn?podm璯ek, za nich?mu byla pøeprava zad嫕a

- A. B. vykon嫛al èinnost za ?#232;elem dosan?zisku, èemu?odpov獮aj?tak?faktury, kde vyè疄loval dohodnutou odmìnu za sv?sluy

Chybn?posouzen?SPAN style="mso-spacerun: yes"> vztahu spoleènosti X s panem A. B. vypl?zejm幯a z nepochopen?podstaty podnik嫕?v zas璱atelstv?a neznalosti praxe a pr嫛n獳h pøedpisù tuto èinnost upravuj獳獳h zejm幯a 壯 601-609 z嫜ona è. 513/1991 Sb., obchodn璫o z嫜on璭u.

Spr嫛ce danì nevzal pøi kontrole na vìdom?jasn?dùkazy o uzav甏嫕?zas璱atelskh smluv mezi spoleènost?a panem A. B., a to podepsan?zas璱atelsk?pø璭azy, co?jsou listiny ekvivalentn?zas璱atelsk?smlouvì, tak jak ji definuje ?601 odst. 2 obchodn璫o z嫜on璭u. Stejn?zas璱atelsk?pø璭azy jsou pøed嫛嫕y vm ostatn璥 dopravcùm, se kteri spoleènost spolupracovala. Bylo navrno proto dodateènì posoudit zas璱atelsk?pø璭azy jako dùkaz o uzavøen?zas璱atelskh smluv, tedy obchodnì-pr嫛n璫o vztahu mezi spoleènost?X a panem A. B.

Spr嫛ce danì pøi pochybnostech o charakteru vztahu spoleènosti X s panem A. B. jej nevyslechl jako svìdka a nemohl tedy z疄kat objektivn?pohled na tento vztah. D嫮e bylo navrno dodateènì vyslechnout svìdka pana A. B., aby vyo najevo,  pan A. B. vstupoval do obchodnì-pr嫛n璫o vztahu s vìdom璥,  je nez嫛isl?dopravce a  pøijet璥 zak嫙ky na uskuteènìn?pøepravy pøej璥?tak?veer?rizika, pr嫛a i povinnosti vyplaj獳?ze zas璱atelsk?smlouvy, a  zpùsob zad嫛嫕?zak嫙ky, vèetnì jeho p疄emn嶭o potvrzen?na zas璱atelsk幦 pø璭azu pro pana A. B. byl zcela shodn?jako s jini dopravci a porovnat zas璱atelsk?pø璭azy pro jin?dopravce, se kteri spoleènost X v t彋o dobì spolupracovala.

猧udek spr嫛ce danì,  ve vztahu spoleènosti X s panem A. B. o o z嫛islou èinnost je nespr嫛n? a vznikl na z嫜ladì nedostateèn?znalosti a nedostateèn嶭o zkoum嫕?podstaty vìci a je zalon pouze na skuteènosti,  provozovan?vozidla byla v majetku spoleènosti.

Z v?e uvedenh dùvodù bylo podov嫕o, aby spr嫛ce danì vydal v r嫥ci odvolac璫o ø瞵en?odvolac璫o ø瞵en?rozhodnut?o zrun?platebn獳h vìrù.

6.3. Shrnut?skutkov嶭o stavu

F?sv?zjiìn?opøel z嫙namy o provozu vozidla, kter?nejsou pr嫛oplatni podklady, nejsou toti?ani povinn?pro dopravce. Veer?obvinìn?proti spoleènosti jsou smìøov嫕a pouze na skuteènost,  vobn?prostøedek jej璥 obchodn璥 jmìn?- zas璱atele, poskytovatele pracovn?pø璱etosti pro spolupracuj獳?dopravce, co?ale odporuje smyslu kontroly, kter?m?pochybnost o vztahu provozce k vykon嫛an?pr塶i. Tedy, kdyby vozidla vlastnili dopravci nen?probl幦 ?!

D嫮e je ve zpr嫛ì uvedeno,  zas璱atel neuzav甏al smlouvy s dopravcem, kter?jednotliv?pø甑ady zaji?#157;oval- komplexnì, tak jako ka?jin?dopravce z jinh regionù. I toto tvrzen?je nepravdiv? Jednoznaènì bylo prok嫙嫕o a jako dùkaz pøedlono,  na ka?jednotliv?pø甑ad byl uzav甏嫕 se vmi spolupracuj獳璥i dopravci, tzn. i provozci, zas璱atelsk?pø璭az chronologicky zaregistrovan?v den璭u obchodn獳h pø甑adù. Dopravce ka?jednotliv?obchodn?kontakt potvrd?podpisem. T璥to okamkem je n嫜lad pr嫛nì v moci pø疄lu嶭o dopravce a zas璱atel jej mù korigovat pouze pokyny pø璭azce (objednatele pøepravy).

Dopravce ruè?v cel?m?#248;e za poozen?z嫳ilky a poozen?vozidla cel sv majetkem. Za pøenech嫕?vozidla ruè?provozce jako fyzick?osoba, kdeo v pø甑adì øidièe je situace zcela jin? Zapùjèen?dopravn?prostøedky nebyly spoleènost?havarijnì pojiìny, veer?odpovìdnost, co se t?kr墂e a poozen?a k t?i provozce vozidla (co?bylo tak?ø墂nì dolono dùkazy o ned嫛n幦 øen?dopravn?nehody). Vozidla byla pod neust嫮ou kontrolou provozce- ra, gar?ov嫕? lhùty prohl獮ek a realizace technickh kontrol?Zpochybòovan幦u dopravci A. B. nebyly zaji?#157;ov嫕y pøi uskuteèòov嫕?pøeprav noclehy, ale hlavnì mu nebyla urèov嫕a doba n嫳tupu pracovn璫o vonu, nebyl vybavov嫕 ochranni prostøedky, a nebyla mu zaji?#157;ov嫕a odborn?ani jin?olen? Veer?prostøedky- mobiln?telefon a dal si hradil s嫥. Dopravce A. B. byl tak?ø墂n pl嫢cem (nikoli poplatn璭em danì), co?bylo dolono. Byl samostatn subjektem pro vchny org嫕y vèetnì kontroly jak , D?i F? Spolupr塶e nevykazovala dn?znak podø瞵enosti, kter?je podm璯kou z嫛isl?èinnosti. Spoleènost X dopravci A. B. nic nenaøizovala, nab獮la mu zak嫙ku na z嫜ladì smlouvy, kterou on buï pøijal nebo odm癃l a zas璱atel tuto sluu zajistil jin dopravcem. Nav獳 dopravce A. B. ka?rok odj?dìl na nìkolik mìs獳ù do zahraniè?jako sez鏮n?pracovn璭!

6.4. Z rozhodnut?o odvol嫕?

Podan?odvol嫕?bylo Finanèn璥 øeditelstv璥 zam癃nuto, ze stejnh dùvodù v?e uvedenh, kter?zde ji?nebudu opakovat. Argumentac?se odvolac?org嫕 nezabal v podstatì nezabal a zopakoval stanovisko F? Odvolac?org嫕 se nezabal ani zas璱atelski pø璭azy ani navrhovanou svìdeckou vovìd?dopravce A. B., kter?by jeho jasn?udek trochu deformovala. Pøednì to,  dopravce A. B. nemìl dn?z奫em b zamìstnancem spoleènosti zejm幯a z dùvodu volnosti a svobody sv嶭o kon嫕? Vy pr嫛ì samostatnost?se podnikatelsk?èinnost nejv獳e odlije od pracovnì-pr嫛n璫o vztahu. Samostatnost znamen?  vnostn璭 rozhoduje o sv?èinnosti samostatnì a nikoliv v z嫛islosti na pokynech a pø璭azech adø瞵enh? Tuto samostatnost je nutno vykl墂at s pøihl嶮nut璥 ke konkr彋n?povaze a podm璯k嫥 èinnosti. Stejnì tak provozov嫕?vnosti na vlastn?odpovìdnost vyjadøuje podnikatelsk?riziko. Podnikatel odpov獮?za sv?z嫛azky cel sv majetkem. Pøesto odvolac?org嫕 konstatoval,  existuje dostatek dùkazù o tom,  se jedn?o z嫛islou èinnost, a tak nepovaje za nutn?se n嫛rhy zabat! Jak se vk pozdìji uk嫙alo, jednal proti smyslu a ?#232;elu z嫜ona.

Ve svìtle pozdìjch rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu to bylo skuteènì ecitliv?rozhodnut?. V t?dobì jsme ovm do soudn璫o sporu nei, nebo jsme byli bezpeèeni?o tom,  jak Finanèn?øeditelstv? tak i soudy pøi pøezkumu rozhodnut?finanèn獳h ?#248;adù se omezuj?pouze na jejich potvrzen?

6.5. Zlomov?rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu

Velk?zvrat do dosavadn?praxe vk pøineslo rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu (kvìten 2005). Zabalo se ot嫙kou arc syst幦u a v jist幦 smyslu vyvr嫢ilo dosavadn?zat?zpùsob vladu ustanoven?z嫜ona o zamìstnanosti a z嫜ona o spr嫛ì dan?a poplatkù. Oè v tomto rozhodnut?jde?

V tomto odv?n幦 a prùlomov幦 rozhodnut?povolil Nejvy??spr嫛n?soud dobrovoln?arc syst幦 - dohodu zamìstnavatele s jeho lidmi, jakou zat璥 ?#248;ady tvrdì pot甏aly. St嫢 nem?dle soudce Vojtìcha m?#232;ka pr嫛o nutit zamìstnance a firmu, aby spolu uzav甏ali vradnì zamìstnaneck?pomìr. Kdy?nìkdo projev?z奫em pracovat ve volnìjm vztahu na vnostensk?list, m?na to pr嫛o. arc syst幦 m?b pot甏嫕 tam, kde jsou k nìmu zamìstnanci proti sv?svobodn?vùli nuceni, nikoli proto, aby st嫢 nepøich嫙el o pen瞵e z pojistn嶭o. Z嫜az m?tedy slout k ochranì pracovn璭ù a ne ke zvyv嫕?pø璪mù veøejnh rozpoètù.

Nejvy??spr嫛n?soud jasnì øekl: Pokud maj?obì strany pracovn璫o procesu z奫em neuzav甏at pracovnìpr嫛n?pomìr, nemù je nikdo nutit.

Konkr彋nì o v cel?kauze o posouzen?z嫜onnosti kon嫕? kdy pro stavebn?firmu pracovalo pìt zednickh mistrù na vnostensk?list. A opìt, dle Finanèn璫o øeditelstv?v Praze se jednalo o pø璪my ze z嫛isl?èinnosti, co?mìla firma form嫮nì zast甏at t璥,  zedn獳i fakturovali svoji èinnost jako osoby samostatnì vìleènì èinn? Finanèn?øeditelstv?pak pøedepsalo firmì k radì za rok 1998 v獳e ne?300 tis獳ovou daò z pø璪mù fyzickh osob ze z嫛isl?èinnosti.

Zcela rozd璱n?byl ale n嫙or Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu, kter?konstatoval,  se v dn幦 pø甑adì o zastøen?pracovnìpr嫛n?vztah nejednalo, proto firma nezaji?#157;ovala èinnost trval嶭o r嫙u, nebo stavby jsou zhotovov嫕y dodavatelsk zpùsobem. V rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu se uv墂?  ?o z嫛islou èinnost zpravidla nejde, jestli se jedn?o specializovanou èinnost vykon嫛anou pouze kr嫢kodobì èi nesoustavnì a kdy jej?von je podm璯ìn faktory do znaèn?m甏y nez嫛isli na vùli zadavatele (napø. se jedn?o sez鏮n?pr塶e, pr塶e z嫛isl?na poèas? pr塶e podm璯ìn?realizac?jednor嫙ovì z疄kan?zak嫙ky apod.)?s t璥,  yto skuteènosti mus?akceptovat i aplikace daòovh pøedpisù, nebo v opaèn幦 pø甑adì by pøedstavovala nelegitimn?zatìj獳?prvek soukrom?sf廨y.?Velice podstatn?bylo tak?to,  zednièt?mistøi sami trvali na jin幦 vztahu s firmou ne?je vztah pracovnìpr嫛n?

Nejvy??spr嫛n?soud konstatoval,  v dan幦 pø甑adì nelze dovozovat von z嫛isl?èinnosti ve smyslu daòovh ustanoven? kdy?vnostn獳i vykon嫛ali pøedmìtnou èinnost jen nìkolik mìs獳ù, vykon嫛anou pr塶i fakturovali nepravidelnì a ani ne ve vch mìs獳獳h a nav獳 se jednalo o èinnost do znaèn?m甏y nez嫛islou na vùli stavebn?firmy. Skuteènost,  pr塶e byla urèena druhovì,  v rozhodn幦 obdob?jmenovan??#232;tovali pouze stavebn?firmì a ø獮ili se jej璥i pokyny, je podle soudu pr嫛nì zcela bezvnamn? Stavebn?firma se tak uzav甏嫕璥 pøedmìtnh smluv nedopustila zastøenh pr嫛n獳h onù ve smyslu ? odst. 7 z嫜ona o spr嫛ì dan?a poplatkù. I toto rozhodnut?SPAN style="mso-spacerun: yes"> Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu potvrzuje,  z嫜on nestanov?dn?objektivn?a pøesn?krit廨ia, je?by umo?#242;ovala posoudit, zda urèit?smlouva s vnostn璭em pøedstavuje nepovolen?arc syst幦, èi zda se jedn?o postup v souladu se z嫜onem. Rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu se sice zab?pouze povahou z嫛isl?èinnosti podle z嫜ona o dan獳h z pø璪mù, nikoli pø璥o ?13 z嫜ona o zamìstnanosti. Pøesto je jist?  pøedstavuje prùlom v naz甏嫕?spr嫛n獳h soudù na arc syst幦, a  v budoucnu budou muset pøistupovat jak finanèn??#248;ady, tak ?#248;ady pr塶e ke arc syst幦u mnohem obezøetnìji, nebudou-li cht癃 riskovat,  jejich rozhodnut?budou pro rozpor se z嫜onem ze strany Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu nebo krajskh soudù runa.

6.6. Zhodnocen?a doporuèen?/FONT>

Lze tedy na z嫛ìr doporuèit, v souladu se shora uveden rozhodnut璥 Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu, aby podnikatel?mìli sv?smluvn?dokumenty formulov嫕y tak,  druh?smluvn?strana bude dod嫛at sluy, resp. d璱o (konkr彋n?zak嫙ka) s t璥,  ve smlouvì by mìl b stanoven pouze term璯 dod嫕? Jinak øeèeno, nen?li ve smlouvì stanoven druh pr塶e, ale jej?vledek nejde o pracovn?pomìr. Lze tedy doporuèit vyhan?se pojmùm a formulac璥, kter?jsou typick?pro pracovn?smlouvy (urèen?druhu pr塶e, m疄ta pr塶e, pracovn?doby, von pr塶e vradnì pro objednatele atd.).

7. Testov嫕?ekonomick?vodnosti pro rùzn?subjekty (zamìstnanec, zamìstnavatel, st嫢)

Souèasn?vl墂a (zejm幯a prostøednictv璥 finanèn獳h ?#248;adù) bojuje proti arc syst幦u kvùli tomu,  syst幦 umo?#242;uje neplatit odvody za soci嫮n? nemocensk?a zdravotn?pojiìn?a tedy,  st嫢 a zdravotn?poji?#157;ovny pøich嫙?o pen瞵e.

Tento n嫙or vych嫙?z jednoduch?pøedstavy: pokud m?firma zamìstnance, pak za nì odvede st嫢u odvod ve v?i 35 % z ka?vyplacen?hrub?mzdy (tzn. 26% na soci嫮n?a nemocensk?pojiìn? 9 % na zdravotn?pojiìn?. Kdy?si vk firma nenaj璥?na potøebn?oly zamìstnance, ale uzavøe smlouvu o d璱o se vnostn璭em za smluvn?cenu, zaplat?vnostn璭ovi pouze fakturu ve sjednan?v?i. Z toho vypl?  za nìj neodv墂?v?e zm璯ìn?è嫳tky na soci嫮n? nemocensk?a zdravotn?pojiìn?

Ano, to je sice pravda, firma neplat?za vnostn璭a odvody (25 %+9 %), ale tud? pøich嫙?o n嫜lady v t彋o v?i a doch嫙?ke zv?en?zisku, za pøedpokladu,  vnostn璭ovi plat?na fakturu tolik jako by dal zamìstnanci z嫜ladn?mzdu. Ovm v re嫮u se fakturovan?pr塶e plat?ve v?i mzdy + è嫳teèn嶭o pod璱u z è嫳tky odvodù za zamìstnance, co?v urèit?v?i kompenzuje OSVÈ n嫜lady, kter?by jinak zamìstnavatel musel zaplatit za sv嶭o zamìstnance. V koneèn幦 efektu veøejn?rozpoèty netrp?tak jak je deklarov嫕o, nebo odvody OSVÈ pøi roèn璥 z?#232;tov嫕?nejsou zanedbateln?ve vztahu k odvodùm, kter?plat?zamìstnavatel za zamìstnance.

Pod癉嫥e-li se zbl瞵ka na dal vody arc syst幦y pro st嫢 z hlediska odv墂ìn嶭o zisku zjist璥e,  zamìstnavatel uplatòuje mnoho dalch vedlejch n嫜ladù- na ochrann?pomùcky, olen? cestovn? nocle? diety, pø疄pìvky na rekreaci, dovolen? co?jsou n嫜lady, kter?pøi zamìstn嫛嫕?OSVÈ neuplatòuje.

arc syst幦 je nav獳 syst幦 nespornì produktivnìj, proto realizace prac?je vykon嫛嫕a s ohledem na image OSVÈ kvalitnìji, obvykle za ni??cenu a se z嫫ukou kvality konkr彋n璫o zhotovitele d璱a. St嫢n??#248;ady vk posuzuj?obì strany tohoto vztahu bez tìchto objektivn獳h skuteènost?a dopadù na ekonomickou sf廨u. Jejich jedin hlediskem je pouze snaha odhalit tzv. zastøen?pracovnìpr嫛n?vztah a ten bez bli?璫o zkoum嫕?a souvislost?sankcionovat.

V posledn獳h letech lze vysledovat tendenci, kdy poèet zamìstnancù u n嫳 i v Evropì st嫮e kles? Jednou z hlavn獳h pø?#232;in bezesporu je vysok?cena pr塶e (mzdy jsou zat?eny vysoki odvody). Dùsledkem pak je snaha zamìstnavatelù hledat rùzn?cesty, jak tyto n嫜lady utøit. Moost?je nìkolik, vyuvaj?se rùzn?zpùsoby daòov?optimalizace, pøi nìkterh jsou nuceni zamìstnavatel?balancovat a?na hranì z嫜ona. Vzrùstaj獳?poèet podnikatelù na vlastn??#232;et je jistì z velk?è嫳ti dùsledkem vysok?ceny pr塶e. Jedn?se urèitì o dal a nov?adepty funguj獳?v tzv. arc syst幦u.

Anala finanèn璫o zat?en?a odvodù u vztahu zamìstnavatel-zamìstnanec a zamìstnavatel - OSVÈ:

Na tomto konkr彋n璥 pø甑adì z praxe, opìt v n嫛aznosti na v?e zm璯ìn?pø甑ad (kapitola 6.) se skuteèni è疄ly jsem zkalkuloval n嫜lady zamìstnavatele na spolupr塶i s OSVÈ a zamìstnancem.

Zamìstnavatel ?OSVÈ

Vhoz?roèn?odmìna ????????.	240 000 Kè
Koef?.15 (zv?en?odmìny pro OSVÈ) ????	36 000 Kè
Fakturovan?roèn?è嫳tka ???????..	276 000 Kè
Nezdaniteln?odpoèet (25 %) ??????...	69 000 Kè
Z嫜lad danì ??????????.	207 000 Kè
Nezdaniteln?è嫳tka ????????..	38 000 Kè
Z嫜lad danì s odpoètem ???????...	169 000 Kè
Odvod na soci嫮n??????????	37 500 Kè
Odvod na zdrav. a nem ????????	15 000 Kè
Daò F????????????.	28 000 Kè
Celkov?odvody ?????????	80 500 Kè
Èist?zisk OSVÈ (276 000Kè-80 500Kè) ????..	195 500 Kè

Zamìstnavatel ?zamìstnanec

Roèn?hrub?mzda?????????.	240 000 Kè
Odvody zamìstnavatele (35 %)??????.	84 000 Kè
Odvody zamìstnance (13 %)???????	31 000 Kè
Nezdaniteln?è嫳tka??????...................	38 000 Kè
Z嫜lad danì??????????	170 800 Kè
Daò F???????????..	28 700 Kè
Celkov?odvody zamìstnance???????/P>	59 900 Kè
Èist?mzda??????????	142 000 Kè

Pokud zamìstnavatel chce zamìstnanci poskytnout èistou roèn?odmìnu ve stejn?v?i mus?zv?it roèn?hrubou mzdu a?na 315 000 Kè, z èeho?plynou pro zamìstnavatele dal zv?en?n嫜lady, v tomto pø甑adì 35% odvod ve v?i 110 000 Kè, è璥?se celkov?n嫜lady zamìstnavatele zv??na 425 000 Kè. Oproti è嫳tce 276 000 Kè vyplacen?OSVÈ: rozd璱 ve v?i 149 000 Kè uplatn?ve svh n嫜ladech, z èeho?vznik?daòov?pora 26 % co?je 39 000 Kè.

195 500 Kè- 142 000 Kè tj. 53 500 Kè slou OSVÈ pro pokryt?veerh svh rejn獳h n嫜ladù souvisej獳獳h s jeho èinnost?

V komplexn璥 hodnocen?obou syst幦ù je zøejm?  odvodov?zat?en?OSVÈ je men, co?mù b kompenzov嫕o napø. zmennou m甏ou nezamìstnanosti, zlepn璥 podnikatelsk嶭o prostøed?a zv?en pø璪mem z nepø璥h dan?

8. Motivace k pr塶i OSVÈ a zamìstnance dopravn?firmy v roli øidièe

V n嫛aznosti na pøedch嫙ej獳?kapitolu se nyn?pokus璥 shrnout dùvody, kter?zejm幯a vedly dotèenou dopravn?firmu ke spolupr塶i v?e zm璯ìnou formou, pozdìji shledanou jako arc syst幦.

Srovn嫕?vod a nevod podnik嫕?OSVÈ a zamìstnance dopravn?firmy v roli øidièe:

1. OSVÈ - nespornou pøednost?je znaèn?operativnost z hlediska èasov嶭o vyut?a potenci嫮u vonnosti øidièe, kter?je v嫙嫕 plnìn璥 jednotlivh olù (smluv) a tud? pø璥o finanènì z嫛isl?na vonech. Rozhoduj獳?je u nìho kvalita, rychlost a profesionalita pø疄tupu k z嫜azn璭ovi, pøipravenost dopravn璫o prostøedku k plnìn?zadanh pøepravn獳h olù. Øidiè si s嫥 hospodaø?se sv èasov fondem, zak嫙ky pln?za minim嫮nì nezbytnou dobu, co?je vodn?jak pro z嫜azn璭a, tak i pro spedit廨a. Funguje v podstatì srovnatelnì jako øidiè osobn?taxisluy ve st嫮幦 telefonn璥 spojen? V pø甑adì sv?absence je nucen zajistit n墏radn璫o øidièe, pø甑adnì vozidlo s øidièem.

2. Øidiè (zamìstnanec) - veer?v?#232;et tìchto vod pozb?platnosti u øidièe v zamìstnaneck幦 vztahu. Tento se stav?do role èekatele na pøidìlenou pr塶i, kterou vzhledem ke sv schopnostem pøimìøenì pln? Nelze, podle pøedpisù EU, u nìho uplatnit vonovou normu a obt?nì lze stanovit hledisko ziskovosti splnìn?zak嫙ky. Vykazuje pochopitelnì vìt m甏u fluktuace a n塶hylnost k absenc璥. Pøi plnìn?èasovh limitù se projevuje pasivn?pø疄tup. Tìo lze stanovovat pro zamìstnance n嫜ladov?limity napø. spotøeby PH a ostatn獳h rejn獳h n嫜ladù (telefon, poplatky atd.). Jedin jeho mìø癃kem je m甏a spotøebovan嶭o èasu v pracovn璥 procesu, za co?oèek嫛?v pø璥?ìrnosti ohodnocen? Z pohledu rchitektaopravy (spedit廨a, logistika) je jednoznaèn?volba pro vìr partnera - ?#248;idièe v arc syst幦u.?

Vnamn?rozd璱 pøi srovn嫕?obou zpùsobù zajiìn?pøepravn獳h olù je hledisko vlastn璫o proveden?vonu. Zamìstnanec je za pr塶i odmìnìn v ka幦 pø甑adì, i kdy?z objektivn獳h dùvodù zak嫙ku nespln?( nemoc nebo jin?absence). Øidiè - OSVÈ tuto zak嫙ku mus?komplexnì dokonèit bez vimky. Nav獳 øidiè - OSVÈ pl嫕uje svùj odpoèinek pøev?nì dle potøeb z嫜azn璭a, kdeo zamìstnanci je toto hledisko zcela ciz?a svoje n嫫oky pl嫕uje pouze s ohledem na svoj?osobn?potøebu. Poznatky z praxe ukazuj?  prùmìrn?zamìstnanec- øidiè by jako podnikatel nepøel.

V pø甑adì øidièù - zamìstnancù je pr塶e (a?na vimky) pouze zdrojem obvy, pøenu-li to, nutn zlem, kter幦u se s chut?vyhnou, naskytne-li se jim k tomu pø璱etost. Øidiè - zamìstnanec nem?vnitøn?motivaci k odpovìdn?a tvoøiv?pr塶i. Hmotn?odmìna, odmìna za pr塶i v penìz獳h je prakticky jeho jedin z奫mem. ?#216;idiè v arc syst幦u?m?naproti tomu odpovìdnost za svoji pr塶i. M?potøebu tvoøivosti, odpovìdnosti a kvalitn?pr塶e... Pùsob?stejnì jako podnikatel, tak logicky zohledòuje n嫜ladov?hledisko, odli?vk je i jeho pø疄tup k z嫜azn璭ovi atd.

9. Outsourcing

Od arc syst幦u mus璥e odlit re嫮n?trend optimalizace podnikovh n嫜ladù v podobì tak zvan嶭o outsourcingu. Pojem outsourcing vych嫙?ze spojen?dvou anglickh slov a je v literatuøe pøekl墂嫕 jako ytìsnìn? nebo dsunut?. Jak vypl?z n嫮ezu 猧tavn璫o soudu ( II. 湒 69/03 ), rozum?se outsourcingem vytìsòov嫕?èinnost? kter?pø璥o nesouvis?s pøedmìtem èinnosti zamìstnavatele, jsou vk pro jeho èinnost potøebn? Zad嫕璥 tìchto èinnost?odborn firm嫥 si zamìstnavatel vytv?#248;?prostor pro intenzivnìj zamìøen?se na svou hlavn?èinnost. Z uveden嶭o n嫮ezu 猧tavn璫o soudu vypl?  vyut?outsourcingu nen?v rozporu s ustanoven璥 ?13 z嫜ona o zamìstnanosti, proto se nev?e na plnìn?bìh olù vyplaj獳獳h z pøedmìtu èinnosti zamìstnavatele.

V praxi vk mù b pomìrnì obt?n?odlit arc syst幦 od modern璥 trendùm odpov獮aj獳璫o outsourcingu, tedy syst幦u, kdy si podnikatel zajist?plnìn?nìkterh forem èinnost? nepatø獳獳h ovm do hlavn璫o pøedmìtu èinnosti, nìkterou extern?spoleènost? a proto se pokus璥 jeho podstatu v t彋o kapitole postihnout.

Pokud v?e øeèen?shrneme, mùme konstatovat,  outsourcing tedy je pøeveden? a to relativnì trval? è嫳ti opakovanh pravidelnh vedlejch èinnost?mimo firmu a soustøedìn?se na vlastn?podnikatelsk?aktivity. Zasahuje-li ale vyèleòovan?èinnost do hlavn?aktivity (core business) a naj璥aj?li se lid?pro ni doèasnì, nejedn?se o outsourcing, nr?o tak zvanou temporary help (doslova pøechodnou vomoc). Nutno dodat,  existuje i èinnost opaèn? insourcing, pøi n? se extern?dod嫛ky nahrazuj?vlastn?produkc? Nast嫛aj?toti?situace, kdy jedno èi druh?vede k vìt efektivnosti: rozhoduj獳?je zmìna v n嫜ladech. Formou outsourcingu se nejèastìji zaji?#157;uj?napø. sluy IT, ?#232;etnictv?a daòov?poradenstv? pøeklady, reklamn?a propagaèn?sluy, stravov嫕?pro zamìstnance, jako?i lid a ostraha objektù.

9.1. Outsourcing v praxi

Postupuj獳?trend globalizace naprosto zøetelnì odhalil fakt,  rozd璱y ve v?i n嫜ladù na pr塶i se st嫮e zvìtj? Pøitom pr嫛ì v?e n嫜ladù rozhoduje o tom, jak kter?trh pr塶e obstoj?v konkurenci s ostatn璥i. Trvale vysok?n嫜lady vedou k ytku pracovn獳h m疄t. Jedinì vysok?produktivita, inovativnost, tvoøivost a zac璱en?se na z嫜azn璭a jsou ve vyspìl幦 ekonomick幦 svìtì dlouhodob garantem vonnosti firmy, a proto m?li b firma pì? mus?se vìnovat pøedevm hlavn璥u pøedmìtu sv嶭o podnik嫕?SPAN style="mso-spacerun: yes"> (core business). To je v souèasnosti strategie modern璫o podnik嫕? Metodu outsourcingu nejèastìji vyuvaj?ve Spojenh st嫢ech, kde se t?nejvìtho spektra èinnost? Evropa je v t彋o, jako?i v jinh oblastech tak?daleko konzervativnìj, nicm幯ì ani ona nesm?dlouho v墏at, m?li tempu americk?ekonomiky vùbec staèit. I èesk?spoleènosti pøij璥aj?tyto podnìty a vvy mezin嫫odn璫o prostøed?a lze ø獳i,  existuje øada èinnost?a firem, pro kter?outsourcing nen?ji?jen teoretick pojmem. V èesk?praxi se uplatòuje zejm幯a outsourcing informaèn獳h technologi? lidskh zdrojù, slub pro zamìstnance, spr嫛y nemovitost? vozov嶭o parku atd.

Dùvody, proè tuto metodu vol?firmy po cel幦 svìtì, jsou v獳e ne?zøejm? outsourcing vede pøedevm k redukci a kontrole operativn獳h n嫜ladù, k moosti lepho soustøedìn?se na hlavn?èinnost (core business), dalm dùvodem je nedostupnost vnitøn獳h zdrojù, uvolnìn?zdrojù na dal ?#232;ely nebo pøestup k prvotø獮n璥 technologi璥.

Pøi rozhodov嫕? zda restrukturalizovat firmu s pomoc?outsourcingu hraj?podstatnou roli zejm幯a tato krit廨ia:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nedostatek pracovn璭ù pro danou èinnost,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> koncentrace na hlavn?vobu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> èinnost nen?souè嫳t?kl?#232;ovh schopnost?firmy,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> trvale nevyut?zamìstnanci v t彋o èinnosti,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> n嫜ladn?voba okrajov嶭o vstupu (tedy pora n嫜ladù).

9.2. Klady a z嫚ory outsourcingu

Stejnì jako kter嫜oli jin?èinnost m?outsourcing sv?klady i z嫚ory, pøièem?nejvy?璥i riziky nepìchu je zat?eno vyèleòov嫕?èinnost?proveden?samostatnì bez kontextu strategick嶭o r嫥ce organizace.

Pøed rozhodnut璥 o jeho implementaci je nutno zv?it n嫳leduj獳?krit廨ia, tedy zda:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> z疄k?podnik na pruosti (z疄k?kvalitu voby èi slub),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> zv??se produktivita funkc?zùst嫛aj獳獳h v podniku,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> zlep se hospod嫫nost (pomìr mezi ziskem a n嫜lady),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> jak?bude vliv outsourcingu na podnikovou kulturu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> jak budou postini zamìstnanci n嫳ledky,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nedostanou se od sebe oblasti hlavn獳h vonù a funkèn?vazby (vkum, voj, odbyt),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> budou pø瞵niv?dùsledky pro tr?pozice a konkurenceschopnost.

9.3. Rozsah outsourcingu, hospod嫫nost

V praxi doch嫙?k outsourcingu v mnoha oblastech. Jedn?se vìtnou o n墎ory a vìry zamìstnancù, mzdy, zamìstnaneck?vody, vstupn?a speci嫮n?olen? dal formy vzdìl嫛嫕? poskytov嫕?a zpracov嫕?HR informac? organizaci pr塶e, hodnocen?vonnosti a zamìstnaneck?sluy. Naopak nemìlo by doch嫙et k outsourcingu strategickh HR èinnost? procesù a èinnost?vznikaj獳獳h specificky pro potøeby dan?organizace a nìkter?mìøen?èi zji?#157;ov嫕?dùvìrn嶭o person嫮n璫o charakteru.

Pokud se t?rozsahu vyèlenìn? jsou v z嫳adì mo?dvì alternativy. Mù b vybr嫕a jedna specializovan?slua (jako napø. zpracov嫕?mezd) nebo naopak je mo?ln?pøevzet?cel嶭o rozsahu èinnost?tzv. full service. Konkr彋n?rozsah vyèlenìn?mus?vych嫙et nejenom z pøedstav podnikatele, ale pøedevm z reality a podm璯ek na trhu. V prvn璥 pø甑adì nedojde k z嫳adn璥u ovlivnìn?struktury organizace a nedouc璥 soci嫮n璥 dopadùm (jde sp?e o rozøen?zpùsobilosti person嫮n璫o pracoviì o specifick?know-how). V druh?variantì jde o vyèlenìn?a?cel嶭o provozu (pø. cel?mzdov??#232;t嫫ny) nebo cel嶭o person嫮n璫o varu se vmi dùsledky s t璥 spojeni. V praxi je nejèastìj øen?nìkde mezi tìmito extr幦y.

Hospod嫫nost je ekonomick?dimenze vyèleòov嫕?a je samozøejmì jedn璥 z prvn獳h krit廨i?pøi n嫛rz獳h a jeho pozdìjm hodnocen? V person嫮n璥 ø瞵en?lze vk v podstatì mìøit pouze n嫜lady, a to jeì ne vchny. Vosy person嫮n?pr塶e jsou obraty cel?organizace, pøièem?jej?pod璱 na nich se hled?velice obt?nì. Stejnì jako nelze pøiøadit celopodnikov?vosy na konto person嫮n璫o varu, nelze ani ø獳i,  tyto vosy neexistuj? Spoè癃at tedy skuteèn?n嫜lady nen?z mnoha dùvodù snadn? nen?to vk dùvod nekalkulovat je vùbec. Vyèleòov嫕?èinnost?je v praxi vlastnì jejich n嫜up za skuteèn?pen瞵e. O vyè疄len?n嫜ladù na potencion嫮nì zaji?#157;ovan?sluy lze podat v獳e dodavatelù uvavanh slub.

Outsourcing a person嫮n?a mzdov?agenda

Jak ji?v?e øeèeno, outsourcingov?praxe se t?rùznh oblast?èinnosti podniku. Jednou z nejèastìjch je zpracov嫕?mzdov?a person嫮n?agendy. Pøi zpracov嫕?t彋o agendy formou outsourcingu se jedn?zejm幯a o zajiìn?person嫮n璫o a technick嶭o z嫙em?nutn嶭o pro tuto èinnost.

Dùvody k pøechodu na outsourcing jsou rùzn? nejèastìji vk jde o:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> vydìlen?èinnost?nesouvisej獳獳h s hlavn璥 pøedmìtem podnik嫕?mimo firmu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> sn?en?person嫮n獳h n嫜ladù pøeveden璥 pracovn璭ù na dodavatele,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> sn?en?provozn獳h n嫜ladù a eliminace investic,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> zv?en?kvality a spolehlivosti zpracov嫕?

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> z疄k嫕?ièkov嶭o know-how,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> pøenesen?odpovìdnosti na outsourcera.

Urèit?nevody lze spatøovat v tom, :

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> zpracovatel je odtrn od provozn獳h z嫮etost?zamìstnavatele a je zde moost,  dojde k èasov幦u nesouladu mezi pøijet璥 potøebn?provozn?informace a jej璥 prom癃nut璥 do syst幦u,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> tak?doch嫙?k pøem疄ov嫕?dokumentù a tedy k moosti jejich ztr嫢y?

Outsourcing a IT

Outsourcing informaèn獳h technologi?nezaznamen嫛?tak velk?rozvoj jak se pøed nìkolika lety oèek嫛alo. Dùvody jsou nasnadì. IT je urèitì jeden z nejkomplexnìjch a nejkomplikovanìjch oborù. Panuje zde st嫮e obecn?nedùvìra ve smluvn獳h vztaz獳h, pøedevm v tak citlivh a zneutelnh z嫮etostech, jimi?data ulon?v poè癃aè獳h jsou. D嫮e tak?u n嫳 nen?obvykl?ch嫚at outsourcing informaèn獳h technologi?jako ln?pøevzet?IT prostøed?z嫜azn璭a. Proto se bìou vìc?sp?e st嫛?spr嫛a èinnost?a syst幦ù, kde jsou prokazateln?ekonomick?dùvody a dociluje se i lep kontroly vlastn獳h provozn獳h n嫜ladù.

Vzhledem k v?e øeèen幦u je velice dùlet?volba outsourcingov嶭o partnera. Pokud tedy dojde k fin嫮n璥u rozhodnut?o partnerstv? nastupuje dal dùlet?f嫙e, a to f嫙e smluvn? kde je nutno vztah vy peèlivì pr嫛nì otøit. V praxi se èasto realizuje tzv. zkubn?provoz, jeho??#232;elem by mìlo b sledov嫕?a vyhodnocov嫕?vz奫emn?spolupr塶e, pøièem?kvalitn?spolupr塶e nen?mo?bez pravideln嶭o a oboustrann嶭o vyhodnocov嫕?

9.4. Rizika outsourcingu

Velk?potenci嫮 outsourcingu èinnost?tkv?zejm幯a ve zvyv嫕?konkurenceschopnosti a sniv嫕?n嫜ladù. Jsou v nìm vk skryta i urèit?rizika. Nejèastìj z praxe jsou:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> selh嫕?outsourcingu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> ik know-how,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> ik informac?

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> narun?jinh podnikovh procesù,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> bankrot dodavatele (velice dùlet?je kvalita zvolen嶭o partnera),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nepøedpokl墂an?n嫜lady,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> ztr嫢a kontroly nad procesem,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nerespektov嫕?smlouvy a vz奫emnh z嫛azkù,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> porun?obchodn璫o tajemstv?

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> n瞵k?zkunost se specifick typem smluv.

Pr嫛n?aspekty omezuj獳?nedouc?rizika lze shrnout do tìchto bodù:

1. Smluvn?aspekty:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> v dùlet?pro outsourcingov?vztah mus?b definov嫕o ji?v z嫜ladn璥 kontraktu (dùletost p疄emn嶭o zakotven?,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> smlouva o outsourcingu je smlouvou nepojmenovanou, a proto mus?aspekty pr嫛n璫o vztahu øet komplexnì a detailnì.

2. Bezpeènostn?aspekty

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> smlouva mus?øet zamezen?iku informac?o zadavateli,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> informaèn?nevyv?enost outsourcingov嶭o vztahu.

3. Pracovnìpr嫛n?aspekty:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> mù b probl幦 pøevzet?zamìstnancù

9.5. Perspektivy outsourcingu

Hlavn?souèasn?trendy tvoø?

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> smìøov嫕?outsourcingu do velkh a sloth funkèn獳h oblast?podniku,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> celosvìtov?pùsobnost poskytovatelù outsourcingu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> tempo a dal smìry voje v oblasti budou podm璯ìny stabilitou novì vzniklh struktur.

Outsourcing z hlediska poskytovatele znamen?pø璱etosti k:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> uplatnìn?sv?specializace v dan?funkèn?oblasti,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> zak嫙ky svoji podstatou maj?charakter dlouhodob嶭o obchodn璫o vztahu,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> pravideln a stabiln璥 pø璪mùm.

Pøedpokladem je vk samozøejmì vysok?oveò poskytovanh slub, dùvìryhodnost, seri霩nost, siln?finanèn?odborn?z嫙em? zkunosti a reference.

Mùme tedy shrnout,  outsourcing je metodou vyhovuj獳?vìtm i menm spoleènostem. Jde o pruou metodu øen?decentralizace èinnost?firem, kterou lze pøizpùsobit zcela konkr彋n璥 podavkùm z嫜azn璭ù. Dùsledkem tìchto transformaèn獳h procesù je ze璫len?a soustøedìn?se na j墂ro podnik嫕? S t璥 obvykle tak?souvis?propouìn?pracovn璭ù a zaji?#157;ov嫕?pomoci v jejich dalm uplatnìn?formou outplacementu.

10. Z嫛ìr, shrnut? budoucnost

Pokud zhodnot璥 v?e øeèen? mohu jen konstatovat,  jakkoli zpochybòovan?smluvn?svoboda, je pro podnik嫕?vy negativn璥 jevem, pøièem?u n嫳, kde je kapitalismus takøka na zaè嫢ku voje to plat?dvojn嫳ob. Trh pr塶e je i po 15 letech nepru? v dùsledku èeho?nbsp; existuje v ÈR relativnì vysok?nezamìstnanost. Obecnì zn嫥?dùvody nezamìstnanosti jsou: n瞵k?mobilita pracovn?s璱y, ìdr?soci嫮n?syst幦, kter?demotivuje nezamìstnan?hledat si pr塶i a hlavnì vysok?cena pr塶e, spoè癉aj獳?pøedevm ve vysokh soci嫮n獳h dan獳h atd. Bohul souèasn?exekutiva nen?schopna tuto situaci øet. Zast嫕ci z嫜azu arc syst幦u argumentuj?tìmito dùvody pro jeho zachov嫕?

1. Nutnost?poskytnout pracovn璭ùm jejich pr嫛a podle z嫜on璭u pr塶e a realizace jejich pr嫛a na zamìstn嫕?vyplaj獳獳h z Listiny z嫜ladn獳h pr嫛 a svobod. Pøi spolupr塶i se vnostn璭y toti?maj?firmy daleko m幯ì povinnost?taj獳獳h se a u?zaji?#157;ov嫕?bezpeènosti pr塶e, propl塶en?nemocensk?nebo dovolen? nevztahuj?se na nì omezen?pøi vovìdi atd. Skuteèn probl幦em je pø甑ad, kdy zamìstnavatel d?najevo,  buï bude realizov嫕a spolupr塶e formou arc syst幦u nebo vùbec. Toto vk z嫜onn?z嫜az nevyøe, ten pouze komplikuje situaci slu firm嫥 a lidem kteø?nechtìj?fungovat v pracovnìpr嫛n璥 vztahu. Øen?je nasnadì - odstranit dùvody, kter?zamìstnavatele k tomuto n嫢laku vedou. Nezakazovat nìco co v tr獳h ekonomik塶h funguje a nevyh嫕ìt podnikatele do d?z鏮y. S vyut璥 arc syst幦u toti?mohou firmy daleko pruìji reagovat na zmìnu nab獮ky a popt嫛ky, zlepje se flexibilita na trhu pr塶e.

2. Druh hlavn璥 dùvodem je,  pøi spolupr塶i se vnostn璭y firmy

neodv墂ìj?danì a odvody, jak?by musely odv墂ìt za zamìstnance. To je sice pravda, ale zapom璯?se,  i vnostn獳i mus?ze sv嶭o vìlku platit daò a odvody. Rozhoduj獳?je to,  tento rozd璱, jestli existuje, nem?b øen z嫜onn z嫜azem a omezov嫕璥 smluvn?svobody v podnikatelskh vztaz獳h, ale zcela jin zpùsobem, a to napø. zpøehlednìn璥 daòov?soustavy tak, aby byla jasn? pøedv獮ateln?a transparentn? Nav獳 snad z嫜onn?z嫜az ze z嫜ona o zamìstnanosti nem?sledovat ?#232;el zv?en?pø璪mù st嫢n璫o rozpoètu. Podnikatel?se vycky budou chovat trì (a minimalizace n嫜ladù takov chov嫕璥 je), jinak by v konkurenci na trhu neuspìli a budou se snat takov?z嫜azy  r嫥ci z嫜ona?obch嫙et.

Ministerstvo pr塶e a soci嫮n獳h vìc?vk na z嫜azu trv? a to i po v?e uvedenh rozhodnut獳h Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu, st嫮e trv? Paradoxem je,  jeho pøedstavitel?tvrd?  rozhodnut?soudu se t?pouze finanèn獳h ?#248;adù, kter?si arc syst幦 posuzuj?dle svh mìø癃ek. Tak vlastnì nepø璥o tvrd?  existuj?pøinejmenm dva mo?vlady z嫜azu arc syst幦u. Jeden, kter se ø獮?finanèn??#248;ady dle z嫜ona o dan獳h z pø璪mù a druh? dle z嫜ona o zamìstnanosti, kter se ø獮??#248;ady pr塶e.

Øekl bych,  ot嫙ka arc syst幦u nen?jen èistì ekonomickou ot嫙kou, ale je problematikou, v n? se prom癃aj?i ideologick?n嫙ory. V souèasn?dobì jsme toti?svìdky n嫳tupu nov?vlny socialismu, tzv. soci嫮demokratismu, a to nejen v ÈR, ale v cel?Evropì, a odklonu od tradièn獳h kapitalistickh hodnot. Prosazuje se myenka solid嫫n璫o st嫢u, maxim嫮nì chr嫕獳璫o sv?obèany pøed rozp璯av kapitalismem, avk chceme-li plnit vytèen?c璱e, srovn嫛at se, neøku-li dohnat americkou ekonomiku, kde na vnostensk?list pracuj?i ukl瞵eèky, prodavaèi atd. (i j?jsem na pracovn璥 trhu v USA v syst幦u arc syst幦u pùsobil nìkolik mìs獳ù, a to u nejvìt firmy svìta, Wal-Mart, a pokud se naho vztahu t?nebyl naprosto dn?probl幦), mìli bychom si uvìdomit dùvody jej?vysok?vonnosti a prosperity. Jedn璥 z dùvodù bezesporu je to,  st嫢 ponech嫛?v kaps塶h obèanù mnohem v獳e penìz, s nimi?mohou dle sv嶭o uv?en?nakl墂at. T璥 samozøejmì z嫫oveò garantuje m幯ì soci嫮n獳h jistot, pøièem?napø. rozhodnut?o v?i zdravotn璫o a soci嫮n璫o pojiìn?je pøedevm svobodn rozhodnut璥 obèana atd., co?je tak?spojeno s urèiti riziky v pø甑adì ztr嫢y zamìstn嫕?èi krachu podniku. Nicm幯ì èlovìk ct獳?votn?individualismus, nez嫛islost a podnikavost m?jasnou volbu. Tuto tendenci potvrzuje i voj v ÈR, poèet OSVÈ se od roku 1993 neust嫮e zvyje a k pøesunu do m幯ì zdaòovan?formy pr塶e doch嫙?i pøesto,  st嫢 upozoròuje obyvatele,  takto maj?ni??soci嫮n?ochranu. Daòov?poplatn獳i, kteø?vol?tuto moost, jsou si t彋o skuteènosti vìdomi a podstupuj?ji proto,  je pro nì vodnìj.

A v èem je tedy ten nejvìt probl幦? V rozd璱nh è嫳tk塶h, kter?plat?vnostn獳i a zamìstnanci na zdravotn璥 a soci嫮n璥 pojiìn? Je snad pravdou,  z奫mem st嫢u nen?jen ochrana zamìstnancù, ale tak?podpora malh a støedn獳h podnikatelù. Aby st嫢 plnil obì tyto priority, bylo by na m疄tì stejn?zdanìn?zamìstnancù a vnostn璭ù. Z toho vypl?a je zøeteln?  probl幦 arc syst幦u ce souvis?s daòovou politikou st嫢u. Proto je tøeba zamìøit pozornost pr嫛ì na tuto oblast a øet probl幦 u zdroje, nikoli jeho administrativn璥 z嫜azem.

Osobnì se domn癉嫥,  tan?st嫢u proti arc syst幦u likviduje jeden z nejproduktivnìjch ekonomickh syst幦ù, kter?umo?#242;uje bez zbyteènh n嫜ladù, re?a bez zbyteènì placenh prostojù zajistit realizaci smluven嶭o d璱a. Toto d璱o je realizov嫕o s vy?璥 ziskem, obvykle i s ni??cenou. Mal?firma si z existenèn獳h dùvodù jednodu nemù dovolit vydrvat zamìstnance (v獳e zamìstnancù) pokud je m?dostateènì finanènì ohodnotit a nem?dostatek pr塶e a zak嫙ek, a proto èasto vol?vnostn璭a na èasovì a vìcnì omezen?d璱o a dost嫛?se tak na hranu z嫜ona.

1. 猦od.. - 5 -

2. Fenom幯 ?varc syst幦u?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen">. - 9 -

3. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u.. - 10 -

3.1. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u v z嫜onì è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti - 10 -

3.2. Pr嫛n?rava v z嫜onì è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti - 11 -

3.3. Vlad z嫜ladn獳h pojmù.. - 14 -

4. N嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u.. - 18 -

5. arc syst幦 v EU a vybranh evropskh st嫢ech.. - 21 -

5.1. EU.. - 21 -

5.2. Nìmecko.. - 21 -

5.3. Slovensko.. - 22 -

5.4. Francie. - 22 -

6. Pø璭lad z praxe. - 23 -

6.1. Vah z kontroln璫o zjiìn?F? - 23 -

6.2. Odvol嫕?k Finanèn璥u øeditelstv?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen"> - 24 -

6.3. Shrnut?skutkov嶭o stavu.. - 26 -

6.4. Z rozhodnut?o odvol嫕? - 27 -

6.5. Zlomov?rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu.. - 28 -

6.6. Zhodnocen?a doporuèen?SPAN style="DISPLAY: none; COLOR: windowtext; TEXT-DECORATION: none; text-underline: none; mso-hide: screen"> - 30 -

7. Testov嫕?ekonomick?vodnosti pro rùzn?subjekty (zamìstnanec, zamìstnavatel, st嫢) - 31 -

8. Motivace k pr塶i OSVÈ a zamìstnance dopravn?firmy v roli øidièe. - 34 -

9. Outsourcing.. - 36 -

9.1. Outsourcing v praxi - 37 -

9.2. Klady a z嫚ory outsourcingu.. - 38 -

9.3. Rozsah outsourcingu, hospod嫫nost.. - 38 -

9.4. Rizika outsourcingu.. - 40 -

9.5. Perspektivy outsourcingu.. - 41 -

10. Z嫛ìr, shrnut? budoucnost.. - 43 -

11. Seznam literatury.. - 46 -

1. 猦od

Svou pr塶i jsem rozvrhl do 10 kapitol:

Ø Na odn?pas? navazuje 2. kapitola, kter?se v kr嫢kosti vìnuje vzniku a podstatì arc syst幦u a osobì Miroslava arce.

Ø V kapitole 4 jsou prom癃nuty n嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u.

Ø Kapitola 5. sleduje pø璭lady pr嫛n?ravy v EU a vybranh evropskh st嫢ech.

Ø 7. kapitola obsahuje ekonomickou kalkulaci a zhodnocen?pø璯osu a vodnosti z hlediska zamìstnance, zamìstnavatele a st嫢u.

Ø Kapitola 8. se zab?v n嫛aznosti na kapitolu 6. ot嫙kami motivace k pr塶i, dùvodùm a vod嫥 spolupr塶e firem a OSVÈ.

Ø 10. kapitola je z嫛ìreèn? shrnuje a zhodnocuje vledky a pozn嫕?cel?pr塶e vèetnì perspektivy a nast璯ìn?budouc璫o voje.

Z嫜ladn璥i krit廨ii jsou:

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> poèet zamìstnancù,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> obrat,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> celkov?hodnota aktiv,

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> nez嫛islost,

pøièem?poèet zamìstnancù pøedstavuje hlavn?krit廨ium, ostatn?hraj?nutnou, ale doplòkovou roli.

Od 1.1.2005 vk plat?nov?definice, kdy:

Za mal嶭o podnikatele se povaje podnikatel, pokud:

a) zamìstn嫛?m幯ì ne?pades嫢 zamìstnancù a d嫮e buï:

b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/pø璪my nepøesahuj?korunov?ekvivalent 10 mil. EUR.

Za drobn嶭o podnikatele se povaje podnikatel, pokud:

a) zamìstn嫛?m幯ì 10 zamìstnancù a

b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/pø璪my nepøesahuj?korunov?ekvivalent 2 mil. EUR.

2. Fenom幯 ?varc syst幦u?/FONT>

Dnes ji?Miroslav arc d嫮e nepodnik? nedovoluje mu to z嫚is v jeho trestn璥 rejstø璭u, ale jeho syst幦 st嫮e je a je ot嫙kou v souèasnosti st嫮e problematickou a èasto diskutovanou.

3. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u

3.1. Pr嫛n?rava z嫜azu arc syst幦u v z嫜onì è. 1/1991 Sb., o zamìstnanosti

3.2. Pr嫛n?rava v z嫜onì è. 435/2004 Sb., o zamìstnanosti

(3) Povinnost stanoven?v odstavci 1 neplat?v pø甑adech, kdy plnìn?bìh olù:

a) zaji?#157;uje fyzick?osoba sama nebo s pomoc?sv嶭o manla nebo dìt? nebo pr嫛nick?osoba prostøednictv璥 svh spoleèn璭ù nebo èlenù,

b) zaji?#157;uje pr嫛nick?nebo fyzick?osoba doèasnì pøidìleni zamìstnanci agentury pr塶e,

c) nebo i pr嫛nick?nebo fyzick?osoba svìø?jin幦u zamìstnavateli.

(4) Plnìn?bìh olù podle odstavce 3 p疄m. c) lze svìøit jen

V novelizovan幦 znìn?tedy ?13 zn?

3) Povinnost stanoven?v odstavci 1 neplat?v pø甑adech, kdy plnìn?bìh olù:

a) zaji?#157;uje fyzick?osoba sama nebo s pomoc?sv嶭o manla nebo dìt? nebo pr嫛nick?osoba prostøednictv璥 svh spoleèn璭ù nebo èlenù,

b) zaji?#157;uje pr嫛nick?nebo fyzick?osoba doèasnì pøidìleni zamìstnanci agentury pr塶e, nebo

c) pr嫛nick?nebo fyzick?osoba svìø?/P>

1. jin?pr嫛nick?nebo fyzick?osobì, kter?m?èinnosti, kter?j?maj?b svìøeny, zahrnuty v pøedmìtu sv?èinnosti a bude je zaji?#157;ovat svi zamìstnanci, nebo

2. jin?fyzick?osobì, kter?m?èinnosti, kter?j?maj?b svìøeny, zahrnuty v pøedmìtu èinnosti a nebude svìøen?oly zaji?#157;ovat v zastøen幦 pracovnìpr嫛n璥 vztahu.

Provozov嫕?svìøen?èinnosti mus?naplòovat znaky podnik嫕?ve smyslu ?2 odst. 1 obchodn璫o z嫜on璭u. Ustanoven?p疄mene a) zde plat?obdobnì.

Odstavec 4 novela zcela zrula.

3.3. Vlad z嫜ladn獳h pojmù

V tomto odd璱u bych chtìl osvìtlit z嫜ladn?pojmy nezbytn?k pochopen?vimek a moost?souèasn?z嫜onn?ravy.

1. Pøedmìt èinnosti:

2. Bì?oly:

Plnìn?bìh olù podnikatelsky:

O podnikatelskou èinnost se mù jednat tehdy, jde-li o èinnost

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> samostatnou (takovou èinnost?nelze rozumìt pr塶i, je?je pø璥o organizov嫕a a ø瞵ena osobou, pro kterou je vykon嫛嫕a),

?SPAN style="FONT: 7pt 'Times New Roman'"> vykon嫛anou vlastn璥 jm幯em (tedy nen?ji èinnost, kdy osoba nejedn?jm幯em sv, ale jm幯em jin?osoby),

3. D璱è?dod嫛ky, obchodnìpr嫛n?vztah:

4. arc syst幦 - daòov?z嫜ony a z嫛isl?èinnost:

O z嫛isl?èinnosti se p?e v z嫜onì o dan獳h z pø璪mù (è. 586/1992Sb., v ?6 odst. 1 p疄m. a):

Z嫜on o spr嫛ì dan?a poplatkù (è 337/1992 Sb., ?2 odst. 7) ø璭?

Z嫜on o dan獳h z pø璪mù d嫮e v ?23 odst. 10 uv墂?

Pokud tedy nejde o skuteèn?obchodn?vztah, ale o zastøen?pracovnìpr嫛n?vztah, postupuj?spr嫛ci danì (finanèn??#248;ady) n嫳ledovnì:

Z嫛isl?èinnost a dodateèn?odvod danì:

4. N嫙ory relevantn獳h instituc?na problematiku arc syst幦u

1. Hospod?#248;sk?komora ÈR, Svaz prùmyslu a dopravy ÈR

2. Sdrun?podnikatelù a vnostn璭ù ÈR

Zcela jin?postoj zauj璥?k t彋o ot嫙ce Sdrun?podnikatelù a vnostn璭ù ÈR, kter?se tak?vnamnì angavalo ve vìci pøijet?novely z嫜ona o zamìstnanosti (202/2005 Sb.):

3. Evropsk?komise a Mezin嫫odn?organizace pr塶e (ILO)

4. Rozd璱n?stanovisko vl墂y a opozice

5. arc syst幦 v EU a vybranh evropskh st嫢ech

5.1. EU

5.2. Nìmecko

5.3. Slovensko

Ustanoven?namu obdobn?obsahuje i slovensk?pr嫛n?ø墂. ?2 z嫜ona è. 82/2005 o neleg嫮nej pr塶i a neleg嫮nom zamestn嫛an?stanov?

(1) Neleg嫮na praca je z嫛isl?pr塶a, ktor?vykon嫛?fyzick?osoba pre pr嫛nick?osobu alebo fyzick?osobu, ktor?je podnikate¾om a

a) nem?s pr嫛nickou osobou alebo s fyzickou osobou, ktor?je podnikate¾om, zalon?pracovnopr嫛ny vzah pod¾a osobitn嶭o predpisu (z. è. 311/2001 Z.z. Z嫜onn璭 pr塶e),

(2) Neleg嫮ne zamestn嫛anie je zamestn嫛anie pr嫛nickou alebo fyzickou osobou, ktor?je podnikate¾om, ak vyuv?z嫛isl?pr塶u

a) fyzickej osoby a nem?s òou zalon?pracovnopr嫛ny vzah pod¾a osobitn嶭o predpisu ( z. è. 311/2001 Z. z. Z嫜onn璭 pr塶e).

?3 pak stanov?v odstavci

(1) Fyzick?osoba nesmie vykon嫛a neleg嫮nu pr塶u.

(2) Pr嫛nick?osoba a fyzick?osoba, ktor?je podnikate¾om, nesmie neleg嫮ne zamestn嫛a fyzick?osobu.

5.4. Francie

6. Pø璭lad z praxe

6.1. Vah z kontroln璫o zjiìn?F?

6.2. Odvol嫕?k Finanèn璥u øeditelstv?/FONT>

- jednalo se o soustavnou èinnost - pan A. B. byl pro spoleènost èinn?od ledna 1998 do konce roku 2001, kdy s n璥 byla spolupr塶e ukonèena

- A. B. vykon嫛al èinnost za ?#232;elem dosan?zisku, èemu?odpov獮aj?tak?faktury, kde vyè疄loval dohodnutou odmìnu za sv?sluy

Z v?e uvedenh dùvodù bylo podov嫕o, aby spr嫛ce danì vydal v r嫥ci odvolac璫o ø瞵en?odvolac璫o ø瞵en?rozhodnut?o zrun?platebn獳h vìrù.

6.3. Shrnut?skutkov嶭o stavu

6.4. Z rozhodnut?o odvol嫕?

6.5. Zlomov?rozhodnut?Nejvy?璫o spr嫛n璫o soudu

Nejvy??spr嫛n?soud jasnì øekl: Pokud maj?obì strany pracovn璫o procesu z奫em neuzav甏at pracovnìpr嫛n?pomìr, nemù je nikdo nutit.

6.6. Zhodnocen?a doporuèen?/FONT>

7. Testov嫕?ekonomick?vodnosti pro rùzn?subjekty (zamìstnanec, zamìstnavatel, st嫢)

Anala finanèn璫o zat?en?a odvodù u vztahu zamìstnavatel-zamìstnanec a zamìstnavatel - OSVÈ:

Zamìstnavatel ?OSVÈ

Vhoz?roèn?odmìna ????????.	240 000 Kè
Koef?.15 (zv?en?odmìny pro OSVÈ) ????	36 000 Kè
Fakturovan?roèn?è嫳tka ???????..	276 000 Kè
Nezdaniteln?odpoèet (25 %) ??????...	69 000 Kè
Z嫜lad danì ??????????.	207 000 Kè
Nezdaniteln?è嫳tka ????????..	38 000 Kè
Z嫜lad danì s odpoètem ???????...	169 000 Kè
Odvod na soci嫮n??????????	37 500 Kè
Odvod na zdrav. a nem ????????	15 000 Kè
Daò F????????????.	28 000 Kè
Celkov?odvody ?????????	80 500 Kè
Èist?zisk OSVÈ (276 000Kè-80 500Kè) ????..	195 500 Kè

Zamìstnavatel ?zamìstnanec

Roèn?hrub?mzda?????????.	240 000 Kè
Odvody zamìstnavatele (35 %)??????.	84 000 Kè
Odvody zamìstnance (13 %)???????	31 000 Kè
Nezdaniteln?è嫳tka??????...................	38 000 Kè
Z嫜lad danì??????????	170 800 Kè
Daò F???????????..	28 700 Kè
Celkov?odvody zamìstnance???????/P>	59 900 Kè
Èist?mzda??????????	142 000 Kè