Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seByl to vrah?
Autor
Hajná
Byl to vrah?
Nebyl jsem vrah, nejsem vrah a vrahem se ani nechci stát. Když někoho chcete zabít, nemusí to znamenat, že se chcete stát vrahem. Třeba chcete jen věci uvést na správnou míru. Asi si myslíte, že jsem blázen. Já si to myslím taky, ale nejsem zas takový blázen na to, abych šel za psychiatrem a oznámil mu to. Až na to někdo přijde, tak s tím třeba něco udělá.
Měl jsem bratra. Dvojče. Měli jsme se rádi. Myslím, že dvojčata jsou si často blízcí, my jsme byli jako jeden. Dokonale jsme se doplňovali.
4.1.2003. Brácha jel za mnou na chalupu do hor. Přes noc mrzlo. Silnice podle toho taky vypadala, ale řidič kamionu jedoucí v protisměru si toho evidentně nevšímal. V zatáčce dostal smyk a smetl bráchovo auto dolu ze srázu. Byl na místě mrtev. Řidič kamionu dostal podmínku a byl volný. Zabil mi bráchu, půlku mě, a jezdí si dál, jakoby nic. A tenkrát jsem si poprvé uvědomil, že sem blázen. Je zvláštní, že i když víte, že jste blázen, uděláte tu největší blbost.
Spočítal jsem si celkem jednoduchou rovnici. Život bráchy plus půl mého života je jeden a půl života a to je pořád víc, než jeden život kamionisty. A tak sem okamžitě začal shánět zbraň. Nikdy jsem moc nevynikal v matematice. Proto jsem asi přehlédl jednu celkem důležitou položku při sestavování této rovnice. Nedošlo mi, že i kamionista může mít bráchu nebo třeba někoho jiného, komu já jednou kulkou také uberu kousek života.
To mě napadlo až ve středu večer 23.6.2005, kdy jsem stál v temné chodbě v domě ve Veltruské ulici. Kamionista se vracel domů. Otevřely se dveře. Pevně jsem třímal zbraň. Už ho mám na dostřel. V tu chvíli se mi vybaví chyba v mé rovnici. Nemůžu stisknout. Nejde to! Najednou se mi v hlavě zrodí řešení. Bratr zemřel vlastně nešťastnou shodou okolností. Jestli má kamionista zemřít, ať je to tedy také nešťastnou shodou okolností. Nastoupil do výtahu. Zavřel jsem oči a stiskl spoušť. Možná se shodou okolností trefím do okénka výtahu. Ozvala se rána. Okamžitě jsem se otočil a odešel jsem.
V ranních novinách jsem se dočetl, že jsem shodou okolností okénko minul. Můj čin byl kvalifikován, jako pokus o těžké ublížení na zdraví. Já ho však nazval pokusem o nešťastnou shodu okolností.