Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smutný úsměv

17. 01. 2006
1
0
1998
Autor
Moncheri

Jak se mám usmívat,

když moje srdce pláče?

Kdo se měl domnívat,

že si to tak odskáče?

 

Proč když hvězda padá

a působí vesele,

mě slza z tváře padá

a cítím se neštˇastně?

 

Proč když tě vidím

není mi do smíchu,

když po tobě toužím,

nevidím útěchu?

 

Proč srdce stále naříká

a pokoj nechce dát?

Asi nechce lhát...!!!

 


úplně jem se v tom ztratila nevím..nemá to smysl...

NIghtRunner
20. 01. 2006
Dát tip
No jo no jo ale dalo se ti říct i jinak n-e? :o)

NIghtRunner
20. 01. 2006
Dát tip
..Jo aha - jako Petrarka se to asi myslí, že? :o) No nic já jen že jestli to je pod hlubší kritikou, tak sto možná zas až tak jinak napsat asi nemoh... (promiń moncheri.. )

Petr_Arka
18. 01. 2006
Dát tip
:'( to je blbost, až k pláči; vázané to není, nerýmuje se to a špetku tématu jsem tam nenašel. Nula bodů, za pět. Sednout!

Simonides
17. 01. 2006
Dát tip
ta poslední sloka je hezká :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru