Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...další člověk,který zaplatil životem...
Autor
Susy
Dneska byl hroznej den.Ráno jsem vstala,podívala se z okna a vidím autohavárii.Věřili byste tomu?Přesně před našimi okny,dva lidi leží v kaluži krve,kolem běhají hasiči,kteří po chvíli vyprostí jedno bezvládné tělo,za chvíli ženu,která sotva vnímá a po nich dvě brečící děti,které mají jen pár odřenin,ale pravděpodobně ztratili navždy tátu...Máma je na tom zle..Co když půjdou do dětskýho domova,chudák děti,bylo jim asi tak po šesti letech,holčička mohla být tak o tři roky starší než dva kluci,takže jí bylo už skoro deset.Myslím,že jsem je znala,od vidění,milé,veselé děti a teď mají jistou už ztrátu táty,co bude s mámou?
Za chvíli se dívám v televizi na zprávy,největší letecká katastrofa dějinách samostatného Slovenska.Spadlo letadlo,další letadlo....další lidé,kteří přišli o život.Není to pravda,říkám si,ale ukazují záběry hořícího letadla...Nevím kolik je mrtvých,ale snad to ani nechci vědět,za každým tím mrtvým vojákem je rodina,která právě dnes zažila tragédii,už se na svýho tátu po měsíci zas těšili děti,manželka,matka a takhle to skončí....
Přepadli banku,zabili pokladní...Další nevinná oběť,která za nic nemůže,ona nic neudělala,tak proč za to zaplatila ona?Plocie přijela po půl hodině,zřejmě to brali za hloupý žert,ale bohužel.Paní byla na místě mrtvá,pracovala tam dlouho,máma se s ní znala,chodívala k nám,už od mala mi vždycky přinesla pytlíček čokoládových bonbónů a říkala ať si upaluju vyčistit zuby jen co je sním,vždycky se usmála,pohladila mě,pochovala mě-neměla děti....Proč tak skončila?Vážně si to nezasloužila,věřte mi...
Odpoledne mi došlo,že jsem ztratila dobrou kamarádku,ale co,život jde dál,jiní na tom byli dneska hůř...
Je večer,promiňte děti,já vám vaše táty nevrátím, i když bych moc chtěla...
Dneska byl smutný den,poznala jsem,že smrt k životu patří i ta nechtěná.
No tak,napomínám sama sebe,nebreč!Žij dál!Život jde dál,slzy mrtvé neoživí...
Dnešek bych nejradši vrátila zpátky,ale zase bych nepoznala svoje štěstí,jaké mám,když mám bezvadnýho tátu,mámu,domov a i když mám své ,velké problémy, co by za to jiní dali,kdyby měli pár mých problému,ale za to živýho tátu...
Dnešek mi otevřel oči,tak pro všechny ostatní,kteří máte svoje ,problémy, zamyslete se....není lepší mít problém se školou,klukem/holkou,kamarády než nemít rodiče,domov...?