Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- ale né!
Autor
Kitias
Měla oči hluboké a zelené.
Skláněl jsem se nad ní a doufal,
doufal že poznám co je za nimi.
Nedala znát sebemenší nejistotu,
ani se nepohnula, jakoby snad ani nedýchala.
Přesto jsem věděl o čem přemýšlí:
mám povolit, můžu ho pustit k sobě, co se bude dít, shořím?
Na pohlazení nereagovala, snad zapomněla nebo nechtěla dát najevo víc než musela,
tušil jsem ale, že se něco děje, za tou plentou, za tajemnou hranicí,
nepropustnou i křehkou, že by ji lehký průvan dokázal rozpustit, rozehnat, zničit.
Toho se bála?
Že bych se dostal moc blízko?
Že by mě mohla mít ráda?
Nevím, nikdy víc jsem jí neviděl.