Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senení nám dáno létat...
Autor
Hugo_Hotentooth
Stojím na mostě.
Koukám se dolů,
Tak padesát metrů
Žjóva, to by byla rána
Není mi fajn, lezu přes zábradlí
Fouká…
Vlají mi vlasy
Nic nevidím
Mlátí mě přes obličej
Jaký je skočit a letět?
alespoň na chvilku?!
Je to jako když plivnete někomu do obličeje?
Spadnete a rozbijete si nos
Rozmlátím se na padrť
Co když ne?
Co když poletím?!
Ve tmě zavřených očí vidím světýlka
Spojují se v obrazce
Asi už to nebudu jíst
Kosočtverce, čáry, koule, hýbají se
Rychleji a rychleji
Nemůžu
Otevírám oči
Ohromná rána, zatmění
Na chvíli nic nevidím
Vracím se zpátky na most,
Není nám dáno létat
Nejsme obdařeni
Dělá se mi špatně
Na silnici po sobě nechávám docela nechutný
Koláč
Jdu domů
Trochu se prospat…