vendetta

Srdce tepalo na pokraji krku,

jen ho vyplivnout,

ale ta síla, ta schází,

co dál...

 

Otřel nos (resp.zbytky rýmy) do rukávu,

otočil se, jestli už nejde,

pořád nic.

 

Znova přešlápl,

v botách - o dvě čísla větší-  už notně vlhko,

ale co,  musel čekat.

 

Ta zima ho ubíjela,

chtěl, ne - potřeboval,  si dát grog(dvojitej).

Nemůže se hnout z místa. Je to dané.

 

Odejít by znamenalo zase se ptát...

Ty věčné otazníky, ty zasraný odpovědi...

Nechutná přestava...

Unavuje ho to, radši čeká...

 

Prostě to slíbil,

buď ty a nebo já

on nebo já

já neb on - kdo je víc - rodina určila.

 

chhm, vendetta

 

 

 

---