Sníh

zmáčeným městem plave sto různých snů
smetanové omáčky se lepí na dno lamp
na zamrzlém rybníce na němž uprostřed stojí město
se tiše praská led
bez ticha se tu spí
na okrajích si dětí staví rodiče
budnoucnost doutná komínem
větve už dávno zamítly pohled k nebi
stádo zimních zvířat bez křiků zaniká v led
v šedé továrně co propůjčuje městu chlad
se ocitá veškerý dětský smích
za zpěvu říkánek se tu budí smrt
mléko se tu saje z kovových šroubů
výměny stráži se tlučou do tváří
kdo schoval slunce už dávno zapomněl

---