soukromá

asi nemá vůbec cenu ji zveřejňovat, protže kdo nezažil, nepochopí a kdo zažil, nepoví.-) ale nevadí. třicátá druhá básnička jedné hloupé holky

Pod záminkami vcházíme
a lžeme, když chceme odejít
a když stane se, tak tiše sníme
jak jen umí lháři snít

probuzený lhář pak není schpen slova
jistota jak voda v řece uniká
obchodníci s deštěm prodávají znova
ten, kdo nakoupil utíká

zapomeň na ty, co pomoc nabízeli
byla to jen záminka, ale kdo to dnes ví,
zbyli dva lidé a věty, co nezmizely
a kdo se komu omluví?

---