Nesmyslnost války

Vzpomínám války,
kdy lidé umírali,
pluky vojáků už z dálky,
svou vítěznou píseń zpívali.

Avšak když k bitvě,
došlo na poli,
ležící koukají mrtvě,
a kabátce zžírají moli.

Kanóny hřmí,
vojáci padají,
jen zuřivost psí,
najevost přeživší dávají.

Zde leží generál,
zde zase vojín,
život se smrtí si pohrál,
zmírající mysl říká: "dnes už se v pekle najím"

Tak končí jeden pluk,
druhý ho hned nahradí,
nikdy neztichne války zvuk,
kdo ty zhaslé životy uhradí?

---