Život je ústav pro choromyslné

 

„Život je ústav pro choromyslné a blázince jsou přeplněné lidmi“, řekl kos na cestě tam odkud se málokdo vrátil.

Tesáky noci

dnes požírají další noční můru.

 

Kontejnery plné láhví od vodky a od krabicového vína

a jejich konzumenti u svých každodenních pořadů

Od boha k bohu

Od ďábla k ďáblu

Od iluze k iluzi.

 

Pak se něco stane

a všichni se diví

komu že to zase tak pěkně zahráli.

 

A jejich ruce se zasmějí

a jejich duše ještě více splasknou.

a jejich děti vytáhnou fiktivní samopal a na celé kolo zařvou

Ratatata Ratatata padej k zemi jsi mrtvý.

 

Zatímco ty se pokoušíš otevřít konzervu sardinek

a máš tričko umaštěné od vzpoury

jenže každému je to stejně šumák

a kdybys vybil celou školku dětí i s jejich učitelkou

zítra už je bude zajímat

co měl další z řady samozvaných k večeři.

 

Ropuší běsnění

a marnost jako klíč k pravdě

a láska je přece jako průjem

který máš po dvoudenním tahu

je potisknutá i na  toaletním papíru který zase jako na potvoru dochází

takže nezbývá než zalézt do sprchy

a použít žíňku

Pokud ti ještě nestačili vypnout plyn.

Nebo neukradli sprchu

Nebo neukradli hodiny

Nebo neukradli tvůj jediný den který ti byl určen k životu/i když většinou se zdá že ta sranda trvá o něco déle/

 

Bůh nemívá smysl pro humor pouze se tak tváří.

---