Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZahořklá
07. 02. 2006
3
0
960
Autor
emeke
Zahořklá
V ospalém odpoledni
na podlaze chladného pokoje
popíjim hořkou kávu
a vychutnávám si tu trpkost
Nejdříve na rtech
pak na jazyku
nakonec i v srdci
zamilovávám se do ní
stejně jako se vyžívám v slzách
které dopadají na mé nahé tělo
Vzpomínky ubíjím a očisťuju
od Tebe ode Mne
Přemýšlím o životě
kopám štěstí do zadku
a vím o tom
Lásku upaluju na hranici
a pinzetou vybírám zbytky citu
z popela abych
je spláchla do záchodu
strašně to bolí
Tak zatrpklá
A
kouzelná
jako
sám život
ono to není o jednom jediném šálku hořké kávy, spíš o spoustě malých hořkýách doušcích co popíjím celý život ostatně jako každý:)
"Tak zatrpklá
A
kouzelná
jako
sám život"
tohle osudovo se mi v sedlině po jednom malém šálku nelíbí,
raději bych v závěru četl něco Tvého o kávě bez toho cukru..
"Tak zatrpklá
A
kouzelná
jako
sám život"
tohle osudovo se mi v sedlině po jednom malém šálku nelíbí,
raději bych v závěru četl něco Tvého o kávě bez toho cukru..