Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBixinkino Do výdyxu
25. 02. 2001
2
0
1728
Autor
Correggio
Nachové rozbresky odliate do strateného svetla v zotmelej izbe nadnášajú Tvoje telo s mojimi dotykmi Potôčik Tvojich vlasov zurči na kryštálovej tvári Mesiaca Rozpúšťam sa v tej vode stratený v Tebe ku slobode Si neha sama a predsa niesom sám keď plátkom okvetným Ťa, ruža, objímam *** Nachové rozbřesky odlité do ztraceného světla v setmělém pokoji nadnášejí Tvoje tělo s mými doteky Potůček Tvých vlasů zurčí na křišťálové tváři Měsíce Rozpouštím se v té vodě ztracený v Tobě ke svobodě Jsi něha sama a přece nejsem sám když lístkem okvětním Tě, růže, objímám
:o) dík za avízko
Coreggio - to pod vplyvom môjho Do výdychu alebo ako tomu mám rozumieť ? :o)
Az na to, ze to neni recenze patrne, zni ta basnicka tak pekne hladce. Ta posledni sloka je ale stejne nejlepsi (i kdyz ty druhy taky nejsou spatny).