teorie vztahu

dvě snově neostré siluety v mlze raních par.
dvě do sebe zapadající duše spolu tvoří pár,
ale ve stejných rolích se střídají různí interpreti.
každý vztah jak by tě osvobodil ze zakletí

v temných kobkách labyrintu tvojí samoty
a na nějakou dobu změnil tvoje hodnoty,
jen aby 2 lidi zaklel do společného vězení,
které vydží mnohem déle než idylické blouznění.

ve fantastickém výběru, který mi skýtá
lákavá, ale podlá a nevděčná realita,
je nejsnadnější volbou promiskuita.
a láska? to je jenom opovrhovaná a zbitá

špína, kterou ctít znamená veřejnou ostudu.
hodně lidí ji vnímá jako sociální obludu,
ale to, jestli dáš lásce ve svém životě další šanci,
nemá nic společného s respektem a tolerancí,

protože některé rány ani čas nikdy nezahojí
a velká část z nás se docela dost bojí
kocoviny, která přichází po konci vztahu,
takže radši ani nevyvíjí téměř žádnou snahu.

sladká slizkost slov šeptaných ouškům milenek
je jako vlastím organizmem produkovaný lék
na dočasné stavy sníženého sebevědomí,
ale triky intrik inferna výčitek svědomí

ho skoro vždycky dokážou úplně otrávit
a jeho účinky absolutně převrátit,
takže jsou schopné maximálně ochladit,
plamen, který mohl tvoje nitro rozzářit

půvabným žárem světla čisté harmonie.
pot sexu z vás nakonec úplně smyje
všechny ty úvahy plné pesimismu
a stáhne tě ke dnu močálu nihilismu

- mezi zoufalé stíny bývalých osobností,
které už dávno všechny svoje ctnosti
ztratili v marném boji o sdílení něčích citů,
které zmizely jako červánky pár minut po úsvitu.