Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setoužil jsi po Nicotě
Autor
stihar
určitě všichni znáte taková ta rána, kdy procitáte neochotně a jenom s obtížemi. vaše smysly jsou stále ještě ošálené řídkým předivem snů, mysl je zmatená z neočekávaného návratu do reality a tělo by nejraději ještě spalo... zkuste si jenom na okamžik představit, jaké by bylo procitnout do tmy a ticha bez jediné vzpomínky vysvětlující tu situaci a naslouchat rozporuplným slovům neznámého servilního hlasu...
kam jít mám dál?
vůle jít už vyprchala.
kde že jsem spal?
čejka se nad tvou hlavou smála.
proč ten chlad?
mrzne. a padá sníh.
proč nemám hlad?
bez něj máš smích.
je tu tma a ticho.
je slunný, zvučný den!
proč ale nevidím, pýcho?
jsi jenom sen.
páchnou tu hroby!
sedíš pod kvetoucí višní.
někdo se zlobí?
dávno už ani pyšní.
proč na víčku slzu mám?
toužil jsi po Nicotě...
chtěl jsem být sám?
nikde už nechtěli tě...
copak nejsem víc než nic?
ano, ale jen...
jsem tedy víc!
jsi jenom sen...