Šolomounové gatě.

Bavil jsem se že ženou, a řekla mi že jsem jako Šolomounove gatě. I když jsem to slyšel dříve, tak teď mě ty gatě nějak upoutaly. Já o Šalomounovi nic nevím. Vím že to byl Král. Ale zvědavost mi nedává pokoj, tak chci vědět o něm víc. Též si spominam na přísloví, ke kterému jsem málo přidal. Zvědavost, Je špatná cnost. Pomůže nám znalost mít? Nebo nás chce zahanbit.

Dověděl jsem se, že ve Starém Zákoně jsou informace. Ale také jsem si spomněl, že jsem slyšel, jestli chci číst Bibli, že mám začít od Nového Zákonů. Abych rozuměl Starému. Teďka jak jsem udělal výzkum, tak asi vím co mysleli.

Nedovedl jsem si představit, co ve starým zákoně všechno je. Kolikrát jsem si myslel, že toho nechám. Pokaždé jsem si spomněl na knížku, kde Autor psal o ženě co neměla rada práci, chodila a zpívala si;
Lenost moje lenost,
nemůžu té přemoct.
Abych pokoj měla,
poddám se ti zcela

Tak jsem se lenosti nepoddal, a hledal jsem dál. Konečně jsem vyčetl, že Filistinci chtěli nápadnou Izrael. Byl tam veliký muž Goliáš. Všichni se ho báli, a utíkali pryč. Kdo se proti němu postavil, kluk ovčák jmenoval se David a zabil ho s prakem. Jak mu bylo 30 tak se stal Králem. David měl syna Šolomouna. Když David byl starý, tak předal království Šolomonovi. Král Šalomoun se modlil: Bože mám hodně tvojich lidí pod sebou, a prosím abys mi dál srdce a moudrost, abych jim dobře vládnul. Panu bohů se modlidba líbila, a řekl Šolomounovi. : Že jsi neprosil dlouho žít, neprosil jsi bohatství, nebo smrt nepřitelum, tak ti dám srdce a moudrost co žáden Král před tebou neměl, a žáden Král ho nebude mít po tobě.

Co se potom stalo. Šolomoun přijel do města, a přišly k němu dvě ženy. První říká Králi my bydlíme v jednom domě, mě se narodilo dítě, a tej druhé za tři dny se také narodilo dítě. Jak jsme spali, tak ta druhá ve spaní zadusila svoje. Vzala to mrtvé dítě a dala ho mě. Ráno jak jsem chtěla krmit svoje dítě, tak jsem zjistila že je mrtvé. A když jsem se lepší podívala, tak jsem zjistila že to není moje. Ta druhá tvrdila že to není pravda, že to živé je její. Král poslechnul a řekl sluhům aby mu přinesli meč.
. Řekl obou ženám. Já ho rozpůlím a každej dám polovici. Tu první ženu to stisklo u srdce a řekla Králi; já prosím aby jste ho nerozpůlovali, dejte ho to té druhé ženě živé. A ta druhá říká jo rozpulteho. A po jejich odpovědi Šolomoun dál rozkaz aby dali dítě tej první. To se rozneslo a všichni říkali že má Boží moudrost.

P.S. Tak jsem se dověděl o Šolomounovi, a myslím si že to není tak špatne být Šalomounovymi gatěmi.

---