Tolikrát jiný...

Stále jiný

                    mám

na tváři kostým radostí i strachu

na těle kresby

v ústech starý les

a vadnu

za bolesti

když dá se najít cesta na obzoru

a vyšla hvězda na dně mojí úzkosti

„to nic, jen právě se někde narodilo dítě“

zazpíval tichounce bláznivý anděl

a já směl jsem slyšet

právě když jsem včera umíral

a byl uprostřed řeky

a nebál jsem se o nic víc

než napoprvé o tebe

stále jiný

                 jsem

za každodenního světla

svědek tvého dechu

i miliardy jiností

pod povrchem

našich všedností

i udýchaných večerů