Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Jakub se probudil, vedle něj ležela nahá černovlasá dívka. Zvedl se z postele a rozhlížel se, kde vlastně po včerejším flámu skončil. Poznal, že je doma, svět se s ním točil a hlava mu třeštila. Teprve teď si uvědomil, že tu dívku, která leží v jeho posteli, vlastně nezná."Co jsem to včera všechno dělal." Ptal se sám sebe, ale měl naprosté okno. Naposled si vzpomínal na vchod do baru, do kterého šli s kamarádem, nic víc, pak už jen šedá mlha. Přemýšlel co udělat s tou dívkou, která ještě stále spala. "Jak jí to vysvětlím, vždyť jsem přece ženatý, jak to vysvětlím ženě, bože." Jeho hlava pulsovala, odebral se do koupelny, aby se opláchnul, koukal na sebe do zrcadla a proklínal se. Zazvonil telefon a na druhém konci byla Renata. "Ahoj miláčku, nezlobíš mi tam?" "Ne, Reníku, jak bych mohl." Povídal si se svou ženou a seděl na kraji postele, kde se to včera všechno semlelo. Jeho včerejší dámská společnost se právě začínala probírat, a tak rychle ukončil telefonát se slovy "Promiň, lásko, někdo zvoní, zavolám ti ještě večer." Černovlasá slečna otevřela oči a otočila se, podívala se na něj nádhernýma zelenýma očima, usmála se a aniž by cokoliv řekla, zvedla se a oblékla. Jakub se jí snažil něco říci, omluvit se jí, přiznat se, že si nic nepamatuje. Otvíral ústa, ale než stačil něco říci, ona už si brala kabát, rozloučila se sním letmým polibkem a odešla. Stál tam a nevěděl, co má říci. Začal rychle uklízet, aby snad žena, která se má zítra vracet, nic nepoznala. Našel papírek se vzkazem od té černovlasé slečny. Bylo na něm napsáno "Sbohem a děkuji", nic víc.............
Písmák