Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Za to pa...

04. 03. 2006
0
0
1155
Autor
trochusatori
Zase můžu
 
Otevřít si okna očí a dýchat jimi vzduch,
Aniž by se rozpadal můj ideál lásky –
Jen směšně uzpůsobený, aby až hejno much
Poskládalo ho pod zemí na obrázky,
 
Kde krouží mladí lidé rádi před smrtí,
Když o ní pouze fantazírují,
Přičmež už si spěšně ruku škrtí
A smutně kousek oblohy pozorují.
 
Sladce spát mezi stínem stromů
Je mi milejší než civět do učebnic
A proto skočil jsem do řeky bez břehů
A čekal od toho trochu víc.
 
Trpce svíjet v rukách jen představu
Třepajících se náušnic
A v mírně opilém stavu
Pak čekat od holky trochu víc.
 
Ale zase se můžu otočit a jen se pousmát,
Vůbec ne vystavit duši zimě plískanic,
Ale zas můžu lehce v sobě víru rozdmýchat
A můžu čekat od života trochu víc.
 

tamten
05. 03. 2006
Dát tip
na tech rymech fakt treba jeste popracovat

Petr_Arka
04. 03. 2006
Dát tip
celkem dobrá imaginace, jen škoda špatného rytmu a rýmů...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru