snad Gut!

S každým úderem jakoby ti prorazil lebku lopatouJinak jde celkem o příjemný hlas – pravda, pokud zrovna nebušíA právě to dělal s velkou oblibouPotkávajíce lidi na chodníku stejně jako v divadlePřesto, že se styděl za každé slovo.snad Gut!A přesto, že se styděl za každé slovo byla to řeč krasohleduRůzných rozkládajících se do sebe krystalůNavzájem si byli jisti, že si rozumíV průvanu na schodech a v různých dveříchA na to se spolehni, vždycky nahmatal po tmě klikuS každým otevřením úst se vyvalil hustý kouřSnad někde věčné mlhy, ale tady se za rty už rychle ztrácelaSnad Gut!Říkal si, vykašli se na to, nemá to cenu, ani smyslAle vím, že to stejně uděláš.Byla to přeci pravda, ale při příští pracně hledané příležitostiTu samou blbost zopakuješ.Zbývá věřit.snad Gut!Ale jenom se míjíme a život je jak ve výtahuMůžu se klidně sázet, že to bude ještě nepravděpodobnějšíMrzí mě to, ale co. Sáňky jsou jenom jednySe ti v hlavě přemotá gramofonová deska od konce na začátek,S plným počtem basových drážek, bez středů a výšek A psáno hieroglyfy se ti zjeví sedíce na WC V tom samém výtahu do sedmého patra osudová volba V podobě netušeného tlačítka Psnad Gut!