boutique champs – elysees

 nikdy jsem nekouřil cestou ráno do školy
slibuji, že se to naučím
vždy se mi točí hlava a zvedá se mi žaludek
ve chvílích, kdy berou mi krev
slibuji, že bude to naposled
jsem na tebe hrubý, aniž si to zasloužíš
slibuji, nebude to dlouho trvat
vezmu tě pod krkem a vaz ti zlomím, víš
láká mě údolí, cizí, tak znova!

 ve frontě na léky stojím v ulici
lidé se třesou, třesu se s nimi
není to zimou, jen nejsem klidný
proč to tak trvá!?, ty oči jsou všude!
proč to tak trvá!?, kdy už to bude!?

nikdy jsem nebyl s to říct přímo do tváří
na co myslím ve svým snech, po nocích i ve dne
nikdy jsem neuměl pořádně se rozzářit
milovat jen jednu, utápět se v jedné

nikdy jsem nechtěl pro cokoliv se nadchnout
ráno mne trápí se nadechnout
žasnout a rozjímat, vybrat si špatnou
slibuji, změním se, jen mi dej tichý kout

 na srdci mi opět leží, co nikdo nevyléčí
a sakra dobře se mi píše, což o něčem svědčí
mám chuť se opít, vracím se do hry
poslední dny s čistou hlavou jen mne zmohly
toužím opět zapít pády, prohry
dostat se sám sobě pod kůži, vystavět si mohylu
co ze mne zbude do rána, pomoz mi zjistit
jsem v jednom ohni!

již brzy, slibuji, se nad tebou slituji
dám ti poslední pomazání, do daleka odpluji