....

Jen ty jsi tak krásná, tak hodná, tak milá!
Ale já jen obyčejná lama.
Občas se otočíš, usměješ, zavrtíš ale pak zas vrátíš.
Věčně doufám že jednou přijdeš a políbíš mě,
pohladíš mě nebo jen tak usměješ a zas půjdeš.

Slyším tvůj smích, tvůj sladký smích ano přicházíš.
Nejdříve vidím tvé nožky, pak bříško, ručky, celé tvé tělíčko.
Jsi tak nádherná jako bys ani nebyla pravá.
Jsi jako vystřelená kulka z kulometu
prvo rychlá, neposedná načež tak klidná.

Ale dost té chvály, je konec.
Ty máš jiné kámy, asi lepší, hezčí ale ne tak milující,
bez tebe už nemá cenu bdít natož žít…