Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNEBE NAD SOMMOU-8
24. 12. 2007
0
0
2191
Autor
fungus2
Část osmá
Nad oblaky kroužilo stíhací letadlo Airco DH-2 rámové konstrukce s motorem za kokpitem, za jehož řízením seděl zmatený a vyděšený poručík Robert Fantes. Ten se neustále rozhlížel všemi směry, jelikož pod ním byla frontová linie a on nevěděl, kterým směrem má letět. Ke všemu palivoměr ukazoval, že benzinu v nádrži už moc není.
„Musím letět na západ,“ pomyslel si Fantes a pohlédl na kompas. Rychle proto natočil letoun západním směrem, kde se nacházelo britské zápolí. Zároveň slétl pod mraky, načež ke svému překvapení postřehl po pravé straně několik dvoumístných dvojplošníků. Upřeně se na ně zadíval a poté ztuhl. Na trupech letadel rozpoznal černé kříže.
„To jsou Hunové!“ vyhrkl a prudce pohnul řídící pákou od sebe. S letounem provedl prudké klesání, ale ke své hrůze náhle zjistil, že tím manévrem se ocitl pod německými letadly. S vytřeštěnými oči přes letecké brýle hleděl na spodní světle šedivá křídla dvojplošníků. Zároveň zahlédl, jak letci na zadních sedadlech pohybují kulomety a sklápějí je jeho směrem. S rozbušeným srdcem učinil další úhybný manévr, což se už dělo za rachocení kulometů.
Fantes ztratil na chvíli pojem o tom, jaké přesné manévrování s Aircem dělá. Když se mu podařilo letadlo vyrovnat, tak ve vzduchu kolem něho se rozpraskávaly černé chomáče. Ty znamenaly palbu německého dělostřelectva. Zkoušel kličkovat a přitom se mu pot lil po čele i zádech. A při pohledu na přístrojovou desku se zcela vyděsil. Letěl totiž jižním směrem a ručička ukazatele paliva hrozivě klesala. Rychle proto stočil letoun na západ. Zároveň však postřehl, jak se v jeho blízkosti něco mihlo. Vzápětí spatřil sloup černého kouře, načež pohlédl nad sebe a naskytl se mu pohled na manévrující letadla. Ke svému úžasu zjistil, že nad ním zuří letecký boj.
„Proboha!“ vydralo se mu z úst a okamžitě sklopil Airco prudce dolu. Rozklepaný a splavený potem křečovitě svíral páku, přičemž upřeně hleděl před sebe, kde viděl spleť zákopů. Nad nimi se vznášel pozorovací balon, k němuž přímo směřoval. Sotva tuhle skutečnost zjistil, tak motor za jeho zády utichl. V tu chvíli zalapal po dechu a zažil, co je to být polit horkem. Letounu definitivně došel benzín. Vítr vál proti němu, což znamenalo, že jeho let byl zpomalený. Zrak upřel na balon, pod nímž byl koš, v němž viděl dvojici postav. Snažil se plachtící letadlo dostat, co nejdále od balonu, na jehož plášti postřehl modrobíločervený kruh, což ho ujistilo, že se dostal za britské linie.
Britští pozorovatelé v upoutaném balonu nevěřícně hleděli na pomalu přibližující se dvojplošník, ve kterém rozpoznali anglickou stíhačku.
„Asi má poruchu. Netočí se mu vrtule,“ mínil jeden z mužů.
„Hm, a letí za ním celá letka,“ pronesl druhý.
Fantes neměl vůbec tušení, že za ním letí několik dalších britských stíhaček a zcela se soustředil na přistání. To chtěl provést na jednom poli za balonem. Zanedlouho ze zatnutými zuby doplachtil na začátek pole, na jehož povrch vzápětí podvozková kola Airca dosedla. Nouzové přistání se podařilo a Fantes zůstal neschopen pohybu sedět v kokpitu. Vůbec nechápal, jak se mu podařilo dostat bez úhony na zem. Pak k jeho sluchu dolehl hluk leteckých motorů. Okamžitě zbystřil pozornost a zadíval se nad sebe. Uviděl trojici kroužících letadel a čtvrté, jak přistává poblíže něho. Pozorně se zadíval do jeho kabiny, aby vzápětí užasl. V postavě, co se k němu rozeběhla poznal velitele perutě, u niž byl teprve několik dní. Zalapal po dechu, rychle se odpoutal od sedačky a za chvíli stal v pozoru na zemi.
„Můžete mi pane poručíku vysvětlit, co jste dělal nad zákopama? To jste se nemohl dočkat svýho prvního bojovýho letu?“ vychrlil na něho major Harry Ransley, přičemž jeho knír, díky němuž měl přezdívku mrož, se výhružně pohyboval.
„Pane majore, já jsem zabloudil a najednou jsem byl nad frontou,“ odpověděl mu.
„To se vám tedy povedlo! Aspoň, že to dopadlo takhle. Teď už víte, co vás nad zákopama čeká.“
„Ano pane. Příště už budu vědět, co a jak,“ pronesl Fantes a pocítil nesmírnou úlevu.
„Musím letět na západ,“ pomyslel si Fantes a pohlédl na kompas. Rychle proto natočil letoun západním směrem, kde se nacházelo britské zápolí. Zároveň slétl pod mraky, načež ke svému překvapení postřehl po pravé straně několik dvoumístných dvojplošníků. Upřeně se na ně zadíval a poté ztuhl. Na trupech letadel rozpoznal černé kříže.
„To jsou Hunové!“ vyhrkl a prudce pohnul řídící pákou od sebe. S letounem provedl prudké klesání, ale ke své hrůze náhle zjistil, že tím manévrem se ocitl pod německými letadly. S vytřeštěnými oči přes letecké brýle hleděl na spodní světle šedivá křídla dvojplošníků. Zároveň zahlédl, jak letci na zadních sedadlech pohybují kulomety a sklápějí je jeho směrem. S rozbušeným srdcem učinil další úhybný manévr, což se už dělo za rachocení kulometů.
Fantes ztratil na chvíli pojem o tom, jaké přesné manévrování s Aircem dělá. Když se mu podařilo letadlo vyrovnat, tak ve vzduchu kolem něho se rozpraskávaly černé chomáče. Ty znamenaly palbu německého dělostřelectva. Zkoušel kličkovat a přitom se mu pot lil po čele i zádech. A při pohledu na přístrojovou desku se zcela vyděsil. Letěl totiž jižním směrem a ručička ukazatele paliva hrozivě klesala. Rychle proto stočil letoun na západ. Zároveň však postřehl, jak se v jeho blízkosti něco mihlo. Vzápětí spatřil sloup černého kouře, načež pohlédl nad sebe a naskytl se mu pohled na manévrující letadla. Ke svému úžasu zjistil, že nad ním zuří letecký boj.
„Proboha!“ vydralo se mu z úst a okamžitě sklopil Airco prudce dolu. Rozklepaný a splavený potem křečovitě svíral páku, přičemž upřeně hleděl před sebe, kde viděl spleť zákopů. Nad nimi se vznášel pozorovací balon, k němuž přímo směřoval. Sotva tuhle skutečnost zjistil, tak motor za jeho zády utichl. V tu chvíli zalapal po dechu a zažil, co je to být polit horkem. Letounu definitivně došel benzín. Vítr vál proti němu, což znamenalo, že jeho let byl zpomalený. Zrak upřel na balon, pod nímž byl koš, v němž viděl dvojici postav. Snažil se plachtící letadlo dostat, co nejdále od balonu, na jehož plášti postřehl modrobíločervený kruh, což ho ujistilo, že se dostal za britské linie.
Britští pozorovatelé v upoutaném balonu nevěřícně hleděli na pomalu přibližující se dvojplošník, ve kterém rozpoznali anglickou stíhačku.
„Asi má poruchu. Netočí se mu vrtule,“ mínil jeden z mužů.
„Hm, a letí za ním celá letka,“ pronesl druhý.
Fantes neměl vůbec tušení, že za ním letí několik dalších britských stíhaček a zcela se soustředil na přistání. To chtěl provést na jednom poli za balonem. Zanedlouho ze zatnutými zuby doplachtil na začátek pole, na jehož povrch vzápětí podvozková kola Airca dosedla. Nouzové přistání se podařilo a Fantes zůstal neschopen pohybu sedět v kokpitu. Vůbec nechápal, jak se mu podařilo dostat bez úhony na zem. Pak k jeho sluchu dolehl hluk leteckých motorů. Okamžitě zbystřil pozornost a zadíval se nad sebe. Uviděl trojici kroužících letadel a čtvrté, jak přistává poblíže něho. Pozorně se zadíval do jeho kabiny, aby vzápětí užasl. V postavě, co se k němu rozeběhla poznal velitele perutě, u niž byl teprve několik dní. Zalapal po dechu, rychle se odpoutal od sedačky a za chvíli stal v pozoru na zemi.
„Můžete mi pane poručíku vysvětlit, co jste dělal nad zákopama? To jste se nemohl dočkat svýho prvního bojovýho letu?“ vychrlil na něho major Harry Ransley, přičemž jeho knír, díky němuž měl přezdívku mrož, se výhružně pohyboval.
„Pane majore, já jsem zabloudil a najednou jsem byl nad frontou,“ odpověděl mu.
„To se vám tedy povedlo! Aspoň, že to dopadlo takhle. Teď už víte, co vás nad zákopama čeká.“
„Ano pane. Příště už budu vědět, co a jak,“ pronesl Fantes a pocítil nesmírnou úlevu.
KONEC OSMÉ ČÁSTI