Pardon

Prý jsme byli kamarádi, o přátelství lže se snadno, že jsme kdysi flirtovali? dát na slova není radno.

Pardon

 

 

Chtěl jsem věřit Tvému gestu,

 

chtěl jsem věřit polibkům,

 

kdo tvrdí, že herce pozná,

 

nebyl Tvoje publikum.

 

 

Jenže  Tys to pokazila

 

někdy už hned druhý den

 

- úsměv křivě nasadila,

 

gesto byl jen hořký sen.

 

 

Když jsi přišla, navoněná,

 

tančit s Tebou šel bych hned.

 

Nikdy jsem však nepochopil

 

cos čekala, co jsem splet.

 

 

Možná přece něco chtělas,

 

co je těžko vyjádřit,

 

myšlenka mi v duši hlodá,

 

půjde to kdy napravit?

 

 

Pardon drahá, omlouvám se,

 

pár let je pryč, bohužel,

 

hranice když překročí se

 

musíš vpřed - či do pekel.

 

 

Urážet se nemá smysl,

 

škareděním marnit čas,

 

Rád Tě vidím i když mlčím,

 

vzpomínky ať vezme ďas.

 

---