Velikonoční

VELIKONOČNÍ...

museli jsme Tě ukřižovat
náš Bože pane, chtěl jsi nám vzít
příliš mnoho....

Naše domy a statky, milenky,
se náhle ukázaly ve Tvém světle tak pomíjivé a bezcenné.
Pojídals s hříšníky u jednoho stolu
a milosrdný samaritán nám ukazoval
jak namáhavé je být opravdu člověkem.
Byls ještě mladíček a už jsi poučoval naše mudrce,
ty kteří nás celý život učili a vychovávali,
říkali co je dobré, co zlé a oni nám pravili, že Tys, Tys  od ďábla...
Vyháněls kupce z chrámu naší duše
a my po nich toužili a vábili je zpátky, tolik chtiví a lační.
Nechtěls nám vládnout mečem a krví
a my se chtěli pomstít se za všechny křivdy a utrpení,
za všechna ponížení od cizinců v naší zemi.

Museli jsme Tě ukřižovat
náš Bože pane,
pro všechny naše hříchy, viny a stud,
ne nechci se zbytečně omlouvat,
... je tomu již dva tisíce let co věčný žid bloudí světem,
avšak pouhopouhé dva dny v očích Božích, ve kterých Tvá krev ještě nezaschnula a rány jsou příliš čerstvé, 
ale když se dívám kolem sebe, bojím se, bojím, 
že bychom to tak udělali znovu...