Lásky zlatá struna

Lásky zlatá struna (inspirováno Betty)
Robert Majer

 Mé srdce protkáno je lásky zlatou nití
Začátek v nitru, kdo konec její chytí?
Konec je začátek zas v jiném Srdci proplétá se
A nit se změnila teď v strunu ze zlata
Však pokud láska má znít tónem ve vší kráse
Je třeba vědět, jak má být napjatá

Pokud se přepíná, pak skřípe, často praská
Žárlivost, hádky… to už není láska
Jestli je struny tón jak hlas nadmíru zvýšený
Pro samou křiklavost už ztratil svoji krásu
Pak struna stejně jako láska bývají ztraceny
A další skladby už jsou jen ztrátou času

 Zato když povolí se struna, v srdcích uvázaná
Když láskou nezní, není běžně hraná
I nejsilnější nitky mezi strunami
Nejsou-li hrané tak často, jak se sluší
Přestanou znít a láska bývá za námi
A nevrátí se do nejbystřejších uší

 Láska jako hudba, má-li hladit, hřát
Musíme se učit, jak má správně znít
Pro pár špatných tónů nepřestávat hrát
Stále znova zkoušet, milovat a žít