Město snů

Město snů?

Ach Praho: ty město měst, občas lidem českým nazváno i Matkou měst!
Co vody Vltavy už tebou proteklo. Každá kapka a proužek vody.
To lidský osud v tomto městě po revoluci sametovky nazváno jest?!

Co vlasteneckých slov už zde v ulicích zaznělo!
Co srdcí láskou k národu rozkvetlo a v lidu květu štěstěny a naděje bylo zaseto!

Co klíčů jen zacinkalo, na brány srdce Tvého!
Co lásky v lidu se zase zrodilo, jak děcko, když to město porodilo?!
Jen štěstí a láska se ulicí tvou valila,
jak ta voda tekoucí tou Vltavou a konce neměla!

To nově zrozené a neznalé děcko, jak ošálil ten, co červenej kabátek zahodil!
A tobě novorozenci svobodu a blahobyt slíbil!
Jaká to zrůdnost nová připlavala, co Ti sic svobodu neupřela,
ale do bídy a bahna Tě vehnala!

Jaká to Saň se v Tvém městě dítko usadila, co hlav najednou ze sebe vystrčila!
Každá hlava jen křičí na Tě, já ještě nežrala, tak nakrm mně, JÁ jsem ta pravá!

Ach Praho, ty matko měst, prosím Tě, nestaň se pro pocestného chudáka zakázanou oblastí nebo zónou,
kam může vstoupit jen ten, co zbohatl z bídy dělnické.

                                                                                                                                            Poutníček