Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunce, motýl a ona.
Autor
Pierot_Malaparte
Venku je déšť pak slunce osuší mou zem.
Krev se vpíjí do srdce nás všech.
Krev motýla z dálné země
který svlažil své hrdlo v našich životech
Bože suď mě za mé hříchy
Bože suď ji za její krásu konkubíny
Hledal jsem hranice a nalezl popel a štěrk
Hledal jsem moudrost a nalezl bordel a mělký břeh
Venku je sníh pak slunce zahřeje mou zem
Žluč vpíjí se do duší nás všech
Žluč motýla z dálné země
který svlažil své hrdlo v našich životech
Bože suď mě za mé činy
Bože suď ji za její těžký dech
Hledal jsem štěstí a nalezl jej
Hledal jsem život, prý dávno už odjel.
Venku je sucho pak slunce spálí mou zem
Voda se vpíjí do srdce nás všech
Voda motýla z dálné země
který svlažil své hrdlo v našich životech
Bože suď mě za narcis co snědl jsem hledajíc vláhu
Bože suď ji za růže co vypila a proměnila ve slávu
Hledal jsem vodu a nalezl prach
Hledal jsem ženu a nalezl svrab
Smutně dnes hledím není již slunce víc
Odjelo busem, vrátí se za měsíc
Budu stát a modlit se v jízdní řád
Vedle motýl odlétá se na jih hřát
Bože proč dnes halí mě temnota
Bože proč se ta dívka ztratila
Hledám teď správný spoj abych ji políbil
Hledám teď prázdnou loď abych se přiblížil
A ona hledá v temnotě louči, světlem aby mě spasila v mém smutku a nouzi.
ssn