Snové

Snové Kdybych na hladině řek , já viděl tvé oči. Kdybych na obloze, uviděl tvůj usměv. Skočil bych do vln a chtěl bych létat. Jako duše těch, kteří život svůj, lásce k nohám složili. Odhodit již, pouta dneška. Zodpovědnost jednou pro vždy, připoutat řetězy, hodit do studní bezedných kde na ni čeká jen samota,zapomnění. Přestat se dívat dopředu, ale tobě do očí bych chtěl. říkat ti jak rád tě mám. Zastavit čas, a skrýt se pod peřinu. Jako hvězdy zamilovaných, za lunu, toho věčného svědka tajné lásky a nesplněných přání, ztracených slov a básní. Déšť slov a pochybností, do duše vkrádá se mi. Však já nevzdám se nikdy snů, těch proradných a přitom vášnivých a překrásných přízraků s křídly hedvábnými, co odehnat se nedají.

---