mediální výchova

Přišlo jsem na to zcela náhodou na procházce. Žáci naší základní školy mají mediální výchovu.

Skvělá věc.

Určitě se v ní naučí nejen to, co jsou to média, ale i to, jak se k nim chovat. Odpadnou pak zástupy náhodných chodců, oslovených pohotovými reportéry, kteří zírají do objektivů televizních kamer jak tupci. Budou zírat jako poučení tupci. Ubude rozpačitého blekotání a přibude fundovaných a trefných odpovědí na cokoliv. Rozpačité mlčení dotazovaného se změní v mlčení významné.

Obraz našeho národa v médiích zaznamená výrazný obrat k lepšímu.

Nicméně jsem si dovolilo jako příspěvek k mediální výchově zpracovat následující desaterko.

1. V neomezenou moc médií věřiti budeš, přestože se nedají číst, sledovat ani poslouchat.

2. Co noviny, rádio a televize sdělí je svatá pravda. Ani svatá pravda totiž nemusí odpovídat skutečnosti

3. Pracovníky sdělovacích prostředků v posvátné úctě míti budeš, i když je to minimálně stejná sebranka jako zbytek populace

4. Informace médiím budeš podávat tak, aby jejich zmanipulování dalo příslušným redaktorům co nejméně práce

5. Dobré zprávy jsou tím posledním, co média potřebují

6. Špatné zprávy podáš tak, aby vypadaly jako to nejlepší, co se mohlo stát

7. Média jsou neúplatná, ale sponzorů není nikdy dost.

8. Jsi - li médii požádán o příspěvek či rozhovor, snaž se nic nesdělit. Lidé s názorem jsou médiím krajně podezřelí

9. Nesnaž se do kamery tvářit inteligentně. Nejde to.

10. Pokud se při plnění tohoto desatera budeš cítit jako idiot, nezoufej. Pouze jsi médiím ulehčil práci.