Smuteční průvod

Už za pár dní budu čekat

pod Tvými - našimi - okny

na procesí

smuteční

Až ji vynesou z našich dveří

malou bílou rakev

-ještě děťátko-

ve velkých mužských dlaních

Ulicí se ponese

těžká vůně tmavěrudých růží

a prapodivnej motiv

smuteční odrhovačky

Ty, jako vždy, budeš chybět

Nebudeš vědět, že tam stojím

a šeptám si

jen tak pro sebe

-a nebo pro slaměné věnce

bez věnování-

Prévertovy verše

Lidé se budou vyklánět z oken

a volat jeden na druhého

diskrétní šepoty

Kdo umřel? Nevíte?

Asi jim neodpovím.

"Vzpomínáme" bije moc

silně do očí

Někdy to je vážně těžké

když umírá láska...