Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Začnu skoro beze slov,
nebotˇ slova jsou pouhé fráze,
nemám sílu psát je snáze,
jen chtít poslouchat mlčení moudrých sov.
Poslouchat,nepřemýšlet a nemluvit,
ale to co prožíváš chce ven,
ten objem je velký jen,
vyprázdnit ho je tvůj sen.
Ještě něco bych chtěl říct,
že opilé sny jsou trošku jiné,
chtěl bych změnit svět a ty sny,
a není svět jeden velký sen?
Vzpomeň kolikrát byla tvoje jistota falešná,
vysněné zidealizované a naivní sny,
zdály se ti pravé a stoprocentní,
dneska už si na ně raději nevzpomeneš-odezněly.
Tvá minulost není tvoje ranní káva,
není dobrá ani špatná,
chceš ji osladit,ale ty ji osolíš,
pak divíš se,že ti nechutnala.
Minulost je noční můra,
já nemám žádnou zbraň,
nezhroutím se,
budu klidně spát.
Někdo by řekl,že si rezignoval,
ale ty nemáš ten pocit,
můra je pro tebe přirozená,
a ty tu přirozenost budeš prostě brát.
Objevil jsem zde několik světlých momentů, několik dobrých myšlenek. Ale jinak se mi zdá, že v tom máš trochu hokej. Používat verše, které stojí pouze na trasformaci jedné slabiky není příliš zdařilé. Ujasni si vždy jednu věc - zda básni dáš formy, zda ji napíšeš veršovanou, nebo se nenecháš zvazovat veršem a necháš jen plynout myšlenky. Zde mi připadá, že píšeš chvíli tak a chvíli onak. Báseň celá stojí na pocitu nerozhodnosti, je jistým způsobem vypovídající, je plná tvé osobnosti. K obsahu ještě poznámečka: Nesmiřuj se s nočními můrami minulosti, ani když můžeš usnout! JUST DO IT.
Písmák