Balada o matce a o dceři

No tak já nevím no...zamotala sem se do toho...a trochu trpělivosti,je to kapku delší:)

Tady si sedni,do té travičky
a hrej si,dceruško.
-A na co si mám hrát,maminko?
Třeba na kuchtičku,dceruško,tady máš,hrej si.
-A kde budete vy,maminko?
Támhle u té studánky,kousíček.
Támhle jak začíná ten lesíček.
-Maminko,maminko mohu vám uvařit kávičku??
Uvař dceruško,uvař.
-Maminko,maminečko,pročpak jste smutná??
To se ti jen zdá,dceruško,
jen mi spánku chybí.
-A dáte si,maminko,do kávy mlíčka?
Dám si dám,dceruško,hrej si.
-Maminko,vy pláčete!
Ale kdepak,to jen smítko neposlušné vletělo mi do oka.
A nevyptávej se,hrej si hezky,dceruško má drahá!
-Maminko,ale pobledlá máte líčka!
I to se ti zdá a mlč už,nezlob maminku!
-Maminečko,kam odcházíte,já nechci tu být sama!
Maminka jde támhle ke studánce,trošku se prospat.A ty tady bud!!!Nikam nechod!!!

I kráčela hříšná matka,
pod tíhou své viny.
Kráčela k lesu,
pryč od své domoviny.
Bosé nohy její,
konajíce poslední kroky,
otočení za dcerkou,
mezi obilnými stvoly.
A usedla matka,
k průzračné studánce,
slzy její hladinu zčeřily.
A pohlédla zoufale,
s kudlou po ruce,
jež ten smrtelný hřích učinily.

A počalo se stmívat
a dcerka poslušná,
tu si všímá,
kde,kde je její maminka?!
Maminko,maminko!!
Volala bázlivě.
Pohlédla k lesíku,
vidouc svou matinku,
jak spokojeně oddychuje.
Rozběhly se malé nožky,
cupitaly bosé,
přes celé to pole širé,
tam kousíček k lesíku,
volajíce maminku.

Temné stíny,
už plížily se od lesa,
měsiček nesměle svítil.
I doběhla ke studánce,
malá holčička,
horký letní vánek větvemi vířil.
Doběhla,poklekla
k ležící ženě:
Matinko vstávejte,
už odbíjejí klekání,
les své duchy z úkrytů vyhání.
Matinko,maminko,
pročpak nic neříkáte,
k čemu vy tu kudlu v břiše máte?

I přišlo svítání
sedlák na pastvu dobytek svůj vyhání.
Tu uzří na kraji lesa,
že cosi leží.
Oh můj bože běda!
Žena mrtvá a dítko sotva sedmileté,
vedle ní,
zesinalé strachem dýchá stěží.
Sedlák k němu přistoupí,
po ledových tvářičkách,
opatrně pohladí.
Ach ty dítko neštastné,co se to jen stalo?
To už však ani hlásku nevydalo...

---