In the Forge

Otci...

Jsem nic a v nic se obrátím

V nebi je krásnějž  než tady na zemi

 

 

 

 

Jdu sám a cesta je dlouhá

málo

jsem

pil,

tak ještě to poslední cígo…

A mysli na toho blonďatého týpka

v pruhovaném svetru,

co mám teď na sobě.

roň

slzy se mnou,

protože

se máme rádi!

tak mě přestaň srát, Světe!

 

Myslels, že se poseru

hned

po tom mém

sprostém

útěku.

Tak mi plivni do vlasů,

když se mi nechceš

dívat do

zelených očí!

 

Protože jsem ten pravý, kurva!

tak mě přece

udělej.

tak jako tisíckrát předtím

a bez pocitu smůly.

Pamatuješ?

 

Stmívá se a končí všichni co mám rád,

hovno,

pokračujem!

Nemáš pořád dost?

 

Vidím ti do hlavy, tak se přece neboj,

jen si něco půjčím a zase vypadnu.

Dlouho už se s váma bavit

nebudu.

 

Kde je to víno?Ještě chvilku před tím

jsem ho pil!

kde seš?

Hej?Takže už?

takhle ne…

---