hodně špatná báseň, o hodně špatném konci lásky.

to, co jsm si tu přečetla mi zlepšilo aspoň trochu náladu,protože když se nad tím zyamyslím, tak jak už Slávek řekl.Tragedie, které prožíváme ve svém životě,jsou většinou ve srovnání s ostatními zážitky jiných lidí daleko horší.A pokud si toto uvědomíme, budeme se cítit aspoň o něco líp.Díky

Adarhaz:
Ale já nechci, aby ses v tom topil. Stačí, když Tě uvidím na břehu..
Bibša: děkuji Ti Bibuško.

Nevím, jestli ti to pomůže, ale já si vždycky řeknu, že jsou i horší věci, a že plno lidí je na tom hůř, a stejně se dokážou smát. Pak se zkusím podívat na sebe z vrchu, jak brečím kvůli holce, a zatím ve světě umírají lidi v šílenejch bolestech. Co jsou ty moje "problémy" proti jejich?

Merlíku, máme dost podobné uvažování. Člověk si uvědomí směšnost vlastní tragedie až ve srovnání se skutečnou tragedií druhých. Ale zároveň díky tomu jsem se také naučil nikdy nepovažovat tu svojí tragedii za horší, nebo větší, než u druhých, jakkoli nicotný se mi může jejich problém zdát. Ono to bohužel není tak jednoduché. Pro někoho může být malý problém horší, než pro jiného ten velký.

vracím se, stále

Vidíš vidíš Slávku - básnění to prospívá....
(žádná moc veliká sranda)
Pošlu Ti jednu šuplíkovku k témuž tématu...původně to bylo jedné slečně, ta si jí nevzala, tak snad alespoň teď zprostředkuje Ti pocit, že jsme s Tebou.:

posledního dne
posledního v roce
držel jsem v dlaních
Tvé bílé ruce

Tvé ruce bílé
jak dva ledy hřály
dvě lidské bytosti
na pokraji skály

a za tím okrajem
propast osamění
marnosti maska
bolest co se šklebí

a za tím okrajem
koně tmy se brodí
ktarý z nás druhého
do nebytí shodí

byla to má milá
Tvoje ruka malá
která navěky
mé srdce znamenala

která proťala
jen naznačené kruhy
jeden z nás na nebi
k zatracení druhý...

P.S.: ale který je který ...
(homosexuál nejsem, ale cítím s Tebou)

Břízo děkuji. Báseň je nádherná.
A není to jedno? který je který?

Slávečku, celého jsem si tě nechala na dnešek, až na Tebe budu mít trochu času. Ale to jsem neměla dělat. Takový smutek se prostě musí dávkovat po kouskách, to se nedá vstřebat najednou. Říkala jsem si, že třeba ta poslední už bude jako svítání, obrat k lepšímu, smíření, naděje, trocha toho nadhledu a pochopení.

Je to nejlepší z toho, co jsem dnes četla. Je v ní celý týden, který jsi prožil. Smutek opravdu umí psát nejkrásnější básně a dohromady s Tvým talentem je to prostě na Tip. Vím, ten je teď pro Tebe nejmíň důležitý ...

Děkuji. To smutek napsal báseň.. Já to nebyl..
Talent vydražen, zaprodán, ztracen..
kdysi možná nějaký býval. Dnes ty básničky nepíšu já...
Kdo je píše? Nevím..
Jsi moc hodná. S Tebou se hned cítím lépe.

tady slova nepomůžou... tedy má ne... alespoň :)

B.Ezejmenij
slova? nemáš pravdu. Každé slovo pomůže. A hodně. Tvoje jako jiné. Tvoje víc než jiné.

Kdyby ti náhodou opravdu slovo pomohlo, tak tady ho máš: "cítím s tebou.."

děkuji. Všem.