Doteky II.

Zaslechl jsem dnes její kroky na zápraží života. Zahlédl jsem ji v dálce, krásnou a neznámou. Hltal jsem její něžná slova a říkala, že přijde co nevidět, že přichází, abych se připravil na její uvítání: Jsem jiná, než za jakou mě lidé mají. Jsem květ v rozpukání, jsem poupátko s růžovými lístky a čekám na rozkvétání. Jsem růst a rozdávání, jsem rozkvět a rozpučí. Jsem cit z pavučin. Jsem láska. Dotýkej se mě opatrně a něžně, abys mě nezničil. Neorvi mé hebké lístky, jak to ostatní dělají. Čekej na rozkvět. Čekej a uzrávání. Jsem kvíteček třešňový (Jsem růst od květu k ovoci) Jsem plást medový (Jsem růst od úsměvu k pochopení) Jsem modř oblohy (Jsem růst od setkání k životu) Jsem vývoj. Jsem hymna života. Jsem život sám! Jsem láska. A proto se připrav na mé uvítání.